The Guernsey Literary and Potato Peel Pie Society

Člověk někdy přehodnotí   životní priority, ale i   doposud plynoucí život, pod   vlivem prožitého a udělá   razantní obrat. Dokážu si   představit, jak niterně   může vnímat tento film   někdo, kdo zažil podobný   vztah - člověka oddaného,   hodného - ne však úplně   stejné krevní skupiny. A   bolest toho, když se ho   člověk vzdá. Také cítím,   jak opojné je najít   "society"   sdílející stejné zaujetí   pro stejné věci. To se potom   může lehce stát, že se   člověku obrátí život   naruby. A to se tedy v tomto   filmu stalo... Netřeba   dodávat, že film je velice   dojemný. Tak to asi vše k   obsahu (i tak jsem asi   vyzradil víc, než je   zdrávo).Negativa filmu:   (hlavně v první půlce   filmu), kdy jsou líčeny   (patrně běžnému Britovi,   běžnému Američanovi)   poměry v okupovaném území.   Člověk, alespoň matně   znající poměry v   protektorátu nebo   okupovaných územích, cítí   ten dramatický tlak, aby bylo   vše správně pochopeno. A v   tuto chvíli mi to přišlo   dost zjednodušené a   plakátové. A přitom to   nebylo třeba! To, že svět a   život v něm není   černobílý dokazuje už v   dalším ději vztah Elizabeth   s německým vojákem (hodným   člověkem). A takhle to je.   Život není černobílý a   proto je také tak zajímavý.   Další, ale asi poslední   věc, kterou bych zmínil, je   moje kladné hodnocení   obsazení hlavní role -   postavy Juliet Ashtonové   (Lily James). Když jsem se   dočetl, že na tuto roli   počítali s Kate Winslet, byl   jsem rád, že k tomu   nedošlo. Z Kate bych byl asi   zděšený - ale pro Lily to   byla role na tělo. Byla   skvělá!