Obsah filmu Tak už konečně chcípni, táto
Rozjařilá ruská holomajzna Tak už konečně chcípni, táto pojednává o moderním naivním bohatýrovi, který nečekán a nezván přijde s kladivem v ruce ke dveřím činžákového bytu. Během nadcházející hodiny a půl, napěchované zábavnými zvraty a fyzicky intenzivními scénami, otočí vzhůru nohama jednu obyčejnou domácnost a odhalí morální kompromisy a prospěchářský cynismus jejích členů. Ruská kinematografie se v zahraničí nejčastěji prezentuje zádumčivými artovkami, nesoudnými propagandistickými spektákly a nabubřelými parafrázemi hollywoodských hitů. Občas se ale objeví i zářný talent, který rozvíří mezinárodní žánrové vody jako Timur Bekmambetov s...
Rozjařilá ruská holomajzna Tak už konečně chcípni, táto pojednává o moderním naivním bohatýrovi, který nečekán a nezván přijde s kladivem v ruce ke dveřím činžákového bytu. Během nadcházející hodiny a půl, napěchované zábavnými zvraty a fyzicky intenzivními scénami, otočí vzhůru nohama jednu obyčejnou domácnost a odhalí morální kompromisy a prospěchářský cynismus jejích členů. Ruská kinematografie se v zahraničí nejčastěji prezentuje zádumčivými artovkami, nesoudnými propagandistickými spektákly a nabubřelými parafrázemi hollywoodských hitů. Občas se ale objeví i zářný talent, který rozvíří mezinárodní žánrové vody jako Timur Bekmambetov s Noční hlídkou (2004) nebo Ilja Najšuller s videoherně kyberpunkovým Hardcore Henrym (2015). Aktuálně se rýsuje další člen oné vybrané společnosti v podobě Kirilla Sokolova. Jeho celovečerní debut navazuje na tradici moralizujících a exploatačně vyhrocených žánrovek, kterou ustanovil Alexej Balabanov legendárním gangsterským diptychem Bratr (1997, 2000) a nihlistickým masakrem Náklad 200 (2007). Jenže oproti obvyklým příspěvkům této linie se Sokolovův biják odlišuje černým humorem, zjevnou inspirací v západních vzorech, ale také groteskními gore efekty a hektolitry rudé barvy. Požitkářsky vystavěný scénář a hyper-efektní styl s dravou kamerou naznačují, že Sokolov má nakoukané začátky Guye Ritchieho. Jeho film ale úspěšně překračuje stín svých vzorů, a to nejen díky rozjařilé kreativitě v oblasti groteskních škod na těle i na duši v zemi, kde včera i zítra neznamená nic.
Festival otrlého diváka 2020 < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (2)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 2.6.2020
Ruský BruceWelice na způsob Tarantýna. Skvělá kamera. Výborný scénář, velmi dobré gagy. Gore jako třešnička na dortu. Více takových filmů. Poznámka pod čarou, škoda, že jsem nesehnal originál film, ale kopii se španělským dabingem. Ten mi tedy dost vadil.