Obsah filmu Tajemství řeči
Seznam dílů podle České televize:
Úvodní díl byl zaměřený na funkční tvoření pojmenování zakončených na příponu –ex
(premiéra 15.2.1969)
1.
Špaček - 12´
Pestrost češtiny ukázaná na variantách regionálních výrazů pro ptačí budku.
(premiéra 5.4.1969)
2.
Pes - 9´
Různé významy a odvozeniny slova pes.
(premiéra 12.4.1969)
3.
Vyjadřování - 13´
Problémy s předáváním a sdělováním informací. Jazyková kultura.
(premiéra 19.4.1969)
4.
Pryč s cizími slovy - 11´
Jazykoví puristé a převzatá slova.
(premiéra 3.5.1969)
5.
Čeština v uniformě -...
Úvodní díl byl zaměřený na funkční tvoření pojmenování zakončených na příponu –ex
(premiéra 15.2.1969)
1. Špaček - 12´
Pestrost češtiny ukázaná na variantách regionálních výrazů pro ptačí budku.
(premiéra 5.4.1969)
2. Pes - 9´
Různé významy a odvozeniny slova pes.
(premiéra 12.4.1969)
3. Vyjadřování - 13´
Problémy s předáváním a sdělováním informací. Jazyková kultura.
(premiéra 19.4.1969)
4. Pryč s cizími slovy - 11´
Jazykoví puristé a převzatá slova.
(premiéra 3.5.1969)
5. Čeština v uniformě - 13´
O vojenské mluvě a některých slovech, která dala čeština světu.
(premiéra 10.5.1969)
6. Demosthenes - 13´
Řečnické umění a chyby při vystupování na veřejnosti.
(premiéra 17.5.1969)
7. Pošta - 11´
Příklady prohřešků proti češtině v novinách a v názvech některých výrobků.
(premiéra 24.5.1969)
8. Šišlání - 15´
Vady řeči a jejich odstraňování. Návštěva foniatrického oddělení a nácvik výslovnosti písmene Ř.
(premiéra 31.5.1969)
9. Čísla - 16´
Kolik slov má čeština? Nejčastěji užívaná slova v běžné komunikaci.
(premiéra 7.6.1969)
10. Od tura k Turkovi
11. Vybledlé metafory
12. O původu jména Brno
13. Jak vzniklo slovo bambula
14. Také zdrobňujete?
15. Křestní jméno, prosím
Zdroj: Česká televize
https://www.ceskatelevize.cz/porady/896874-tajemstvi-reci/
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Televizní seriál Tajemství řeči
V r. 1969 se ve vysílání Čs. televize uskutečnil svého druhu ojedinělý pokus o seriál zabývající se mateřským jazykem. Některé zahraniční televize se o pravidelné pořady s jazykovou tematikou sice již pokoušely, realizovaly je však spíše jen formou besed.[1]
Seriál Tajemství řeči si klade za cíl prohlubovat a rozšiřovat znalosti diváků o češtině, odhalovat jim její „tajemství“ a jazykově je vychovávat, a to formou pokud možno přístupnou, zábavnou a přitažlivou. Autorem myšlenky a také realizátorem této zábavné formy byl ze strany televize herec a režisér Karel Pech. Celý seriál byl uskutečněn v redakční spolupráci s Ústavem pro jazyk český ČSAV, jehož jednotliví pracovníci připravovali textovou část relací (s výjimkou dvou); redakční spoluprací s televizí byla pověřena dr. M. Knappová. Seriál zahájil 15. února 1969 doc. dr. František Daneš, ředitel Ústavu pro jazyk český ČSAV. Do června se tento desetiminutový (někdy až čtvrthodinový) pořad vysílal celkem šestnáckrát, a to pravidelně každou sobotu.
Vzhledem k tomu, že vlastně šlo o pokus, zkoumající zároveň podmínky a možnosti obrazového ztvárnění jazykového materiálu, byl výběr jednotlivých námětů do jisté míry náhodný, bez plánovitější dramaturgické koncepce (pro další pokračování seriálu by tato koncepce byla ovšem žádoucí).
I přes tuto skutečnost se diváci měli možnost seznámit s náměty z různých oblastí českého jazyka a jazykovědy. V seriálu se objevily relace zabývající se bohatstvím pojmenovávacích možností a výrazových prostředků jazyka: Od tura k Turkovi — S. Utěšený, Věrný druh (pes — různé významy tohoto slova i četných spojení, ve kterých se objevuje) — M. Churavý, Vybledlé metafory (podstata a funkce metafory) — B. Poštolková, dále lekce zaměřené etymologicky (O původu jména Brno, Jak vzniklo slovo bambula — J. Chloupek) a dialektologicky (V čem bydlí špaček — M. Racková). Několik relací (Také zdrobňujete? Křestní jméno, prosím, Umíme se vyjadřovat? — M. Knappová) bylo věnováno námětům z oblasti jazykové kultury a výchovy. Patřila k nim i úvodní lekce o nefunkčním tvoření pojmenování na -ex (Fr. Daneš), pořad poukazující na různé řečnické vady a nedostatky (Malý Démosthenes — A. Tejnor) a rovněž i pořad nazvaný Pošta Tajemství řeči, v němž se odpovídalo na dopisy a dotazy televizních diváků. Další lekce byly věnovány češtině v armádě (autorem byl K. Richter z ministerstva národní obrany), významu kvantitativní lingvistiky (Jazyk v číslech — M. Těšitelová), stále aktuálnímu problému užívání přejatých slov v češtině (Pryč s cizími slovy? — M. Knappová) a konečně odstraňování některých výslovnostních vad (pořad byl připraven ve spolupráci s Logopedickým ústavem).
Podle diváckého ohlasu, sociologicky prováděného průzkumovým oddělením ČT a ověřovaného i dopisy diváků, měly největší ohlas především ty relace, které se nějakým způsobem dotýkaly běžného každodenního jazykového styku a zacházení lidí s mateřským jazykem a zároveň přinášely i jednoduché návodné poučení. Sám seriál jako celek byl přijímán vesměs kladně, a to jak v ohlasech a kritikách uveřejněných v novinách a časopisech, tak i — jak už bylo řečeno — mezi diváky, u nichž se stal jedním z nejsledovanějších televizních pořadů. Všichni oceňovali především tu skutečnost, že televize pořad o jazyce zařadila a že se snaží poučovat a vychovávat formou přístupnou, vtipnou a přitažlivou.
Pokud jde o formu provedení jednotlivých námětů, v průběhu seriálu prodělala několik změn, a to — možno říci — k lepšímu. Ustoupila od někdy až nadměrné vnější atraktivnosti podání (např. časté převleky herce K. Pecha apod.), která mnohdy poněkud zastírala smysl mluveného slova, a v podstatě nalezla, a to i k spokojenosti diváků, únosnou míru. Dramaturg, scénárista, režisér a herec pořadu Karel Pech tu z počátku platil do jisté míry daň tomu, že pro pořad vybojoval maximálně výhodný vysílací čas, tj. sobotní večer. Při vytváření pořadu se tu totiž pochopitelně střetával dvojí pohled na věc: autoři textů, pracovníci ÚJČ, samozřejmě kladli důraz na odbornou stránku, přesnost a relativní úplnost výkladu i jeho jazykově výchovné poslání (a poučení), kdežto K. Pechovi ležela na srdci především forma podání, tj. její vtipnost a přitažlivost. Ve skutečnosti je ovšem třeba respektovat oba zřetele tak, aby jeden nevylučoval druhý. Jak praxe ukazuje, lze vzájemnou spoluprací a pochopením obou složek podílejících se na realizaci tohoto pořadu postupně dospět k takové úrovni a formě, která bude optimální.
Seriál Tajemství řeči měl i řadu dalších problémů. Ačkoli autoři námětů, a tedy i textové části pořadu, měli možnost definitivně upravovat a schválit text scénáře ještě před natáčením, přesto se občas stalo (vinou technických okolností), že se v pořadu objevily různé drobnější nedostatky (např. ve výslovnosti, v textu titulků apod.), které se tam dostaly při natáčení. Mnozí diváci v Karlu Pechovi spatřovali i autora pořadu jako celku (popř. se dokonce domnívali, že je pracovníkem Ústavu pro jazyk český), a tak se někdy ztrácel v pozadí podíl, který na pořadu Ústav má. Specifické problémy s sebou přináší i bohatá korespondence adresovaná Tajemství řeči, obsahující nejen ohlasy na pořad, ale i celou řadu odborných dotazů, námětů apod. (Tuto korespondenci samozřejmě K. Pech přenechává k vyřízení ÚJČ.)
Přes různé problémy, které s sebou tvůrčí a redakční spolupráce ÚJČ s Čs. televizí na seriálu Tajemství řeči přináší, je nutné konstatovat, že jde o pořad, který svůj cíl plní. Značný ohlas pořadu svědčí o tom, že zájem o jazyk skutečně vzbudil; nutí lidi všímat si jazyka a přemýšlet o něm, rozšiřuje jejich znalosti a vychovává je. Zůstává prozatím skutečností, že žádná jiná současná popularizační činnost (ať už jde o články, přednášky apod.) se co do publicity Tajemství řeči rovnat nemůže. Připomeňme jen, že obdobný velmi živý ohlas měl v samých počátcích i Jazykový koutek Čs. rozhlasu (vysílaný původně denně), který byl za redakce prof. Aloise Jedličky uveden v život r. 1946.
[1] Tak např. v sousedním Maďarsku uvádí televize pravidelné relace „Ptejte se, jazykovědec odpovídá“, ve kterých vybraní odborníci odpovídají na dotazy, zaměřené k určitému okruhu (jedna relace byla např. věnována původu místních jmen apod.). — Také u nás byl v l. 1963—1964 uskutečněn pokus o čtrnáctidenní pětiminutovky o jazyce, vždy na konci Televizních novin. Proběhl však bez většího ohlasu.
Miloslava Knappová
Naše řeč, ročník 52 (1969), číslo 5 < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (1)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 5.9.2012
"Chcete-li nám někdy psát,tři jedničky padesát!"
Pamětníci, vzpomínáte si ještě na takřka zlidovělý slogan z pořadu usměvavého elegána Karla Pecha a jeho malého "pfítele" Jirku, který si tak hezky šlapal na jazyk??? Dnes už ani jeden z nich bohužel nežije, ale zůstala po nich alespoň vzpomínka na hezký pořad o češtině a slušném chování - a to není málo!
![Tajemství řeči (1969) [TV cyklus]](https://img.fdb.cz/galerie/8/82034cbf9b6b91fe10f0643e38s.jpg "Klikni pro zvětšení")
![Tajemství řeči (1969) [TV cyklus]](https://img.fdb.cz/galerie_ms/8/82034cbf9b6b91fe10f0643e38.jpg)
