Jeden z nejšarmantnějších bonviánů československého filmu a zároveň nešťastný člověk, sužovaný mániodepresivní psychózou - elegán
Miloš Kopecký (1922 - 1996).
V tomto pořadu na něj vzpomínala především jeho poslední manželka, baletka Jana a dcera Barbora. Byť soužití s věčným milovníkem žen bylo leckdy těžké a tolerance jeho ženy byla bezbřehá, obě na něj vzpomínají bez hořkosti a výčitek, dcera Bára si dokonce některé jeho přítelkyně (např. hlasatelku
Annu Wetlinskou) dokonce oblíbila.
Jeho o generaci mladší kolegyně -
Eliška Balzerová, se kterou se potkali v populární Dietlově Nemocnici (1977) , vzpomněla jeho životní trauma, kdy v době okupace doprovázel svou milovanou maminku (Židovku) na nádraží, odkud odjela transportem do Osvětimi a on ji už nikdy neviděl.
Srovnatelnou životní tragédií byla sebevražda starší dcery Jany, která se narodila v prvním manželství se stejně populární herečkou
Stellou Zázvorkovou - toto neštěstí vzpomněl
Jaromír Hanzlík, který měl Kopeckého Janku platonicky rád.
Všichni přátelé však vzpomněli Kopeckého rozsáhlou knihovnu, jeho neskutečně noblesní chování a lásku k ženám i divadlu.