Ta krásná splitská noc

Když se řekne Split – komu   by se nevybavilo hřejivé   léto, obloha bez mráčků a   jasné slunce, odrážející   se od lesklé kamenné   dlažby, vlahé noci plné   ruchu, svítících krámků a   jadranské hudby,   všudypřítomná vůně   mořských plodů a   fascinující historické   památky, charakteristické   uzounké uličky, kde projde   jen jedinný člověk, davy   turistů, suvenýry a   pochopitelně krásné   azurové moře... hm...
Ne! Ne v tomto filmu.   Split zde rozhodně není   vykreslen jako prosluněné   město, naopak, černobílý   obraz takřka v noirovském   stylu nás zavádí do   silvestrovské noci, kdy se   současně odehrává několik   příběhů, které mají   společný jmenovatel –   drogy. Několikrát zde   uslyšíme odpočítávání   do půlnoci, kdy konečně   začne další nový rok. A v   týmž okamžiku, kdy se obě   ručičky setkají na   dvanáctce a odpočítávání   se zastaví na čísle nula si   dva lidi proženou hlavou   kulku a další se chystá   skočit se střechy jedné   splitské pamětihodnosti.   Opravdu hlavním motivem jsou   drogy, hon na ně a hlavními   postavami jsou překupníci a   zoufalci s absťákem. Ano i   Split, to překrásné turisty   milované přímořské   letovisko, ta perla Jadranu,   je plný feťáků,   osamělých matek,   bezdomovců, dealerů,   zoufalců, vražd, násilí...   a těsně nad střechami   malebných kamenných domků   zvolna pluje kamera, která   toto všechno nemilosrdně   zaznamenává.
Skutečně pohled z   výšky do temných úzkých   uliček je ohromující,   stejně jako noční   bloudění po nich. A co   teprve ta hudba jenom   umocňující tu tajemnou   atmosféru snímku. Jediné,   co mě malinko kazilo dojem,   byl trochu nejasný závěr,   ale k plnému počtu chybí   opravdu jen málo.