Ta krásná splitská noc

Když se řekne Split – komu by se nevybavilo   hřejivé léto, obloha bez mráčků a jasné   slunce, odrážející se od lesklé kamenné   dlažby, vlahé noci plné ruchu, svítících   krámků a jadranské hudby, všudypřítomná   vůně mořských plodů a fascinující   historické památky, charakteristické uzounké   uličky, kde projde jen jedinný člověk, davy   turistů, suvenýry a pochopitelně krásné   azurové moře... hm...
Ne! Ne v tomto filmu.   Split zde rozhodně není vykreslen jako   prosluněné město, naopak, černobílý obraz   takřka v noirovském stylu nás zavádí do   silvestrovské noci, kdy se současně odehrává   několik příběhů, které mají společný   jmenovatel – drogy. Několikrát zde uslyšíme   odpočítávání do půlnoci, kdy konečně   začne další nový rok. A v týmž okamžiku,   kdy se obě ručičky setkají na dvanáctce a   odpočítávání se zastaví na čísle nula si   dva lidi proženou hlavou kulku a další se   chystá skočit se střechy jedné splitské   pamětihodnosti. Opravdu hlavním motivem jsou   drogy, hon na ně a hlavními postavami jsou   překupníci a zoufalci s absťákem. Ano i Split,   to překrásné turisty milované přímořské   letovisko, ta perla Jadranu, je plný feťáků,   osamělých matek, bezdomovců, dealerů,   zoufalců, vražd, násilí... a těsně nad   střechami malebných kamenných domků zvolna   pluje kamera, která toto všechno nemilosrdně   zaznamenává.
Skutečně pohled z výšky do   temných úzkých uliček je ohromující, stejně   jako noční bloudění po nich. A co teprve ta   hudba jenom umocňující tu tajemnou atmosféru   snímku. Jediné, co mě malinko kazilo dojem, byl   trochu nejasný závěr, ale k plnému počtu   chybí opravdu jen málo.