Svět bez hranic

Mladý vynálezce Ondřej Linecký bydlí v podnájmu u domovnice Bártové, do jejíž dcery Jany je zamilován. Podaří se mu vynalézt přístroj na televisi (vidění na dálku), ale potřebuje finančníka k praktickému využití přístroje. Jana ho doporučí svému zaměstnavateli Stefanovi, který po zkoušce s přístrojem, zachycujícím scény ze všech světadílů, si přivede svého inženýra, aby se zmocnil tajemství vynálezu a podvedl tak Lineckého. Jana žádá Stefana, aby podepsal smlouvu s Lineckým. Stefan si však klade podmínku, že se Jana stane jeho milenkou. Když Jana odmítne, Stefan ji ohrožuje, ale výstup mezi nimi je zachycen přístrojem Lineckého. Linecký přispěchá Janě na pomoc a kompromitovaný Stefan s ním podepíše výhodnou smlouvu. Linecký se teď může oženit s Janou. (Podle dobového popisku)

Zdroj: Český hraný film II, 1930-1945. Národní filmový archiv 1998.

Kopie filmu se nedochovala.

Advokát Losman a bankéř Hegner se spojili k velkému podvodu. Bankéř koupil naftová pole, o kterých dobře ví, že na nich žádná nafta není. Přesto vnutil akcie tohoto podniku mnoha lidem, které předtím spekulacemi připravil o peníze. Losman věřitele ubezpečuje, že je vše v pořádku, ačkoliv chystá s Hegnerem vyhlášení bankrotu. Akcie vnutí i Hegnerově rozvedené ženě náhradou za její věno a její neteři místo dědictví po otci. Losmanův solicitátor Kolčava, poctivý a naivní muž, postupně zjišťuje, jak bezcharakterní je jeho zaměstnavatel. Podvodníci, tlačeni věřiteli, se rozhodnou k urychlené akci. Losman dá Kolčavovi výpověď a doporučení na místo pokladníka u Hegnera. Bankéř předá Kolčavovi hotovost tři miliony korun a tajně objedná kasaře, který má peníze ve fingované loupeži ukrást. Kolčava však peníze uschová jinde. Hegnera, spoutaného lupičem, donutí k podepsání plné moci a uspořádá svátek věřitelů, kdy jsou všem vráceny podvodně vylákané peníze.

(Podle dobového popisku)