Švédská teorie lásky

Švédský sociální stát obsahoval některé jedinečné prvky. Na rozdíl od jiných zemí s podobným zřízením (Velká Británie, Spolková republika Německo, další skandinávské státy) byl švédský model postaven na smlouvě jednotlivce se státem. Člověk tedy nikdy nezávisel na členech své rodiny – manželka nebyla závislá na manželovi, teenageři od určitého věku na rodičích a staří rodiče se nemuseli spoléhat na své potomky.

V dokumentu Švédská teorie lásky Erik Gandini sleduje historii tohoto systému od zásadních politických rozhodnutí z roku 1972, kdy doba dozrála k tomu, „abychom se osvobodili od zastaralých rodinných struktur“, jak vysvětluje komentář. Manifest sociálnědemokratické strany Rodina budoucnosti: socialistická rodinná politika prosadil do praxe premiér Olof Palme a toto unikum ve své nepřehlédnutelné knize Je Švéd člověk? zanalyzovali historici Henrik Berggren a Lars Trägårdh. Druhý z nich se ve Švédské teorii lásky dokonce objevuje na několika záběrech z přednášek pro mezinárodní publikum.

Letos padesátiletý Gandini, jenž patří spolu s Tarikem Salehem k zakladatelům produkční společnosti ATMO (jejich společný snímek Gitmo promítáme na 43. LFŠ také), ovšem zmíněný systém problematizuje. A ukazuje, jak se jeho vlivem Švédi proměnili v nejosamělejší národ na světě. Filmová esej upozorňuje např. na staré lidi bez potomstva, kteří umírají sami v bytech, kde žili celá léta, aniž by vůbec vyšli ven. Jsou přece „nezávislí“, navíc jejich důchody a sociální dávky jim chodí přímo na účet a nakupovat mohou jednoduše přes internet.

Gandini má možná až příliš vysoké ambice, když chce odhalit vinu systému, jenž považuje za podlý. V diskusi o tomto tématu je jistě třeba zohlednit i mnoho dalších aspektů. Jeho film inspirovaný vlastními zážitky italského rodáka, jenž se v devatenácti usadil ve Švédsku, nicméně debatu alespoň vyvolává.

Erik Hedling
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017

Švédsko se vydává za modelový příklad sociálního státu. Za kulisami novodobého ráje na zemi se ovšem odehrává překvapivé drama. V roce 1972 přišli politici s přelomovým programem „Rodina budoucnosti“. Měl stvořit moderní společnost, kde bude důraz kladen na nezávislost každého občana, jemuž ve štěstí nesmí bránit ani vztahy k dětem, partnerům či rodičům. Po čtyřiceti letech experimentu sociálního inženýrství je Švédsko zemí zpřetrhaných rodinných vazeb. Lidé často žijí sami a sami umírají, aniž někomu chybí. Přirozenou pospolitost nahrazují uměle tvořené sociální skupiny. Šokující výpověď vyprávěná formou filmové eseje.
Jeden svět 2016