Stezky slávy

Kirk Douglas ako plukovník, ktorý rozpoznal politiku a nespravodlivosť francúzskeho vrchného velenia v 1.svetovej vojne okolo roku 1916. Adolph Meniou ako pokriteckýa intrigujúci generál a George Macready ako panovačný militarista, ktorého šialené kroky sa mu nakoniec vypomstia a prinesú mu hanbu. Macready, ktorému Menjo svojimi lichôtkami vnukol presvedčenie, že môže dosiahnuť ešte väčšie pocty.

Ten preto prinútil svojich vojakov k nesplniteľnej akcii. K útoku na nemeckú pevnosť prezívanú mravenisko. Pevnosť príliš silná pre štandardnú stratégiu útoku, odrazí všetky nájazdy a spôsobí útočníkom veľké straty. Aj keď je medzi Francúzmi stále viac zranených a mŕtvych, Macready svoje oddiely znova a znova ženie do útoku, a keď sa niektorý z nich uchýlia k sebazáchovným taktikám v boji, nechá troch z nich, z rôznych oddielov poslať pred vojnový súd a obviní ich, že sa v boji zachovali zbabelo.

Podľa neho musia slúžiť ako odstrašujúci príklad, aby sa podobné chovanie neopakovalo. Lenže vo svojom maniakálnom šialenstve urobí Macready chybu, ktorá sa stane osudnou pre jeho vlastnú budúcnosť : prikáže strieľať na vlastných vojakov, keď sa nepokúsia opustiť zákopy a čeliť nepriateľskej strelbe tak rýchlo ako si on predstavoval. Kirk Douglas ako vznetlivý plukovník Dax bráni svojich mužov a je obhajcom obvinených pri vojenskom súde, ktorý je ale zmanipulovaný a skončí odsúdením všetkých troch k trestu smrti.

Rozzúrený Douglas je odhodlaný vykonať pomstu a odhalí Menjouvi Macreadyho príkaz strielať na vlastných ľudí, poskytne nezvratný dôkaz a k svojmu veľkému uspokojeniu vidí ako Menjou prikáže vyšetrovanie proti Macreadymu. Lenže jeho uspokojenie nad dosiahnutím spravedlnosti trvá len krátko, pretože úskočný a cinický Menjou mu ponúkne Macreadyho veliteľské miesto a naznačí mu, že už informoval svojich nadriadených tak, aby si vylepšil svoje šance. Dougals ponuku odmietne a vráti sa k službe v poli.

Snímek Stezky slávy se odehrává během první světové války v roce 1916. Francouzští vojáci dostanou rozkaz k téměř sebevražedné misi. Mají zaútočit na velmi dobře opevněný německý post Anthill a tam obsadit pozice. Ačkoliv je jasné, že útok má mizivou naději na úspěch, je přesto schválen vedením v čele s generálem G. Broulardem.

Celá mise dopadne podle předpokladů, Francouzi nejenže post neobsadí, ale celý útok se změní v jatka. Ochromeni nepřátelskou palbou, odmítnou vojáci z roty B vylézt ze zákopů. Pokrytecký generál Mireau nařídí v zápalu vzteku palbu na vlastní vojáky, aby je donutil zákopy opustit. To se však pochopitelně nestane. Jako zástěrku vlastního neúspěchu hodí Mireau vinu na tuto jednotku. Tři muži z roty B tak musí před válečný soud, kde jsou obžalováni ze vzpoury, která se trestá smrtí zastřelením.

Film Stanleyho Kubricka byl natočen podle stejnojmenné knihy Humphreyho Cobba, která se zakládá na skutečných událostech. Natáčelo se v Německu, především v okolí Mnichova. Film se vcelku pochopitelně nesetkal s kladnou odezvou ve Francii, kde vedlo zobrazení nelidských a pokryteckých generálů k tomu, že byl na dlouhá léta zakázán.

Stanley Kubrick nás v tomto filmovom titule zavedie do obdobia 1. svetovej vojny, kedy proti sebe stojí francúzska a nemecká armáda pozdĺž opevnených zákopov už dva roky. V tejto patovej situácii by každý pokus o preniknutie za nepriateľskú líniu znamenal hrozné krvipreliatie.

Francúzska armáda však potrebuje hrdinský kúsok a generál Mireau preto dostane rozkaz dobyť nemecké pozície v priebehu niekoľkých dní. Jeho nadriadení vyrátali, že táto úloha by sa dala splniť s odhadom 55 percentných strát na životoch. Hoci generál si uvedomuje zúfalstvo tejto misie, vízia povýženia a získania ďalšej generálskej hviezdy je lákavejšia.

Plukovníkovi Daxovi dá príkaz, aby svojich mužov viedol do útoku. Dax vie, že generál posiela jeho mužov na istú smrť a preto protestuje. Je však vojakom a jeho česť mu káže poslúchať rozkazy. Čo však znamená vojenská česť v armáde, ktorá sa riadi mocenskými ambíciami a ľudský život bezcitne obetuje hierarchii hodností?

Majstrovské dielo režiséra Stanleyho Kubricka je pacifistickým odsúdením vojny, krviprelievania a mechanizmov, na ktorých stoja vojenské rozkazy. Zároveň je to prvý film, ktorý režisérovi priniesol celosvetovú slávu, rovnako aj vzbudil značný rozruch.

Nielen kvoli neúprosne realistickému zobrazeniu zákopových bojov, ale aj kvôli nelichotivému obrazu armády. Práve kvôli portrétu predstaviteľov francúzskej armády sa tento film mohol vo Francúzsku premietať až roku 1975, takmer 20 rokov od jeho nakrútenia.

Z bezpečí malebného venkovského sídla za frontovou linií vydávají francouzští generálové rozkaz, který míří k plukovníkovi Daxovi (Kirk Douglas): dobýt německé pozice za každou cenu. Očividně sebevražedná mise končí předpokládaným nezdarem. Generálové, kteří se snaží zakrýt svou chybu, nařizují zatknout tři nevinné vojáky a obviňují je ze zbabělosti. Jejich obhajoby se ujímá samotný Dax, který je v civilním životě právník. Brzy si však uvědomuje, že pokud se mu nepodaří prokázat přímou vinu generálů, jeho klienty zachrání před popravčí četou jenom zázrak. Působivé mistrovské dílo od světově uznávaného režiséra Stanleyho Kubricka a scénáristů Caldera Willinghama a Jima Thompsona. Stezky slávy je sžíravou kritikou vojenské politiky a nabízí “nezapomenutelný filmový zážitek”.

Písně (text, hudba):

La Marseillaise - (Claude Rouget)
La Treue Hussar - (traditional)
Solider Boy - (traditional)

Generálové Broulard a Mireau diskutují o možnosti dobýt pahorek, na kterém se neobyčejně důkladně zakopal nepřítel. I přes skepticismus generála Mireau a plukovníka Daxe, který byl o plánu uvědoměn, je rozhodnuto pro útok. Za soumraku vyrazila tříčlenná průzkumná hlídka a její členové, kteří přežili, se po návratu vzájemně obviňují ze zbabělosti. Následuje sebevražedný útok. Mireau, zoufalý z vývoje událostí, dává rozkaz k použití dělostřelectva. Velitel dělostřelectva z obavy před tím, že by střel do vlastních vojáků, rozkaz k útoku odmítá. Všechny další pokusy dobýt nepřátelské pozice končí fiaskem. Mireau obviňuje Daxe a jeho podřízené ze zbabělosti a svolává polní soud. I přes pokusy plukovníka Daxe zabránit popravě, je trojice vojáků následujícího dne zastřelena. Při snídani generálů je Dax konfrontován s Mireauem v souvislosti s rozkazem, vydaným dělostřelectvu. Rozčilený Mireau odchází a Broulard navrhuje Daxovi povýšení. Ten, překvapený a rozhořčený, nabídku odmítá. Večer se Dax potuluje ulicemi městečka. V jednom z lokálů si povšimne svých vojáků, kteří zpívají společně s vystrašenou německou dívkou sentimentální písničku.