Soukromý vesmír [2k digital]

Časosběrným dokumentem završila režisérka sedmatřicetileté sledování rodiny Jany a Petra Kettnerových, jež započala v úvodu své filmové kariéry při vzniku černobílého filmu Zázrak (1975), v němž zachytila přerod své blízké kamarádky v matku prvorozeného syna Honzy. Kromě událostí v rodině, které sledovala kamera, je minulost rekonstruována na základě Petrových deníků, fotografií a amatérských záznamů.
Filmová ročenka 2012

Dějiny jedné rodiny zaznamenala Helena Třeštíková ve svém zatím nejdelším časosběrném projektu. Film Soukromý vesmír natáčela 37 let a zachytila tak v ohromující šíři život členů jedné obyčejné české rodiny od 70. let až do současnosti. Helena Třeštíková začala sledovat s filmovým štábem svou kamarádku Janu v roce 1974. Jana tehdy čekala první dítě s manželem Petrem a právě život jejich syna Honzy je osou tohoto filmu. Před kamerou se tu narodí, vyrostou a dospějí dohromady tři děti a jejich rodiče prožijí velkou část svého života. Zatímco archivní záběry připomínají uměleckou kariéru Karla Gotta, významné okamžiky dobývání kosmu či zásadní politické proměny této země, deníky rodiny Kettnerových, které si po celou dobu pečlivě vedl otec rodiny Petr, nabízejí soukromou alternativu velkých dějin. Manželé Kettnerovi a jejich děti nevedou tak dramatický život jako hrdinové předchozích režisérčiných filmů Marcela, René a Katka. Jako statisíce dalších Čechů i Kettnerovi v éře nesvobody soustředili pozornost na svůj „soukromý vesmír“. Fascinující cesta jejich životem je i díky tomu velmi optimistickým a zároveň dojemným svědectvím o důležité roli rodiny, o jedinečnosti a pestrobarevnosti lidského života a neustálém hledání jeho smyslu.

PROČ TENTO FILM?
“S filmy Heleny Třeštíkové sdílíme některé z našich nejhezčích distribučních zážitků. Distribuovat její nový film Soukromý vesmír bude jistě také radost. Už proto, že se nám dokonce samo vyznění filmu jeví optimistické a pozitivní, což se nedá tak zcela prohlásit o předchozích filmech jako byly Katka nebo René. Materiál natočený v průběhu 37 let ukrýval jistě mnoho pokladů a dovedeme si představit, že ve střižně to asi nebyla vůbec lehká práce. Výsledek ale stojí za to. Z individuálního příběhu jedné rodiny se Soukromému vesmíru podařilo vyhmátnout obecnější otázky, na které se zcela jistě snaží hledat odpovědi mnoho diváků.”
Ivo Andrle, Aerofilms

Časosběrným dokumentem Soukromý vesmír završila režisérka Helena Třeštíková sedmatřicetileté sledování rodiny Jany a Petra Kettnerových, jež započala v úvodu své filmové kariéry při vzniku černobílého snímku Zázrak (FP 35-36/75z), v němž zachytila přerod své blízké kamarádky v matku prvorozeného syna Honzy. Kromě zlomových i každodenních chvil v životě rodiny, při nichž během let asistovala kamera, je minulost rekonstruována na základě Petrových osobitých deníků, fotografií a amatérských záznamů. Dění v rodině je zasazeno do kontextu doby za pomoci archivních materiálů z televizního zpravodajství, novoročních prezidentských projevů a přípitků a z vystoupení stálice českého showbyznysu Karla Gotta. Soukromý, společenský a ten skutečný vesmír mají ve filmu stejnou důležitost. Otec rodiny čte v současnosti ve studiu své deníky, psané několik desetiletí. Záznamy v jeho sešitech včetně kreseb, koláží a výstřižků zachycují věcně podstatné momenty v rychle plynoucím čase (narození dětí, jejich pokroky, první dny ve škole, starosti s výchovou, stěhování, životní milníky). Petr je v komentářích doplňuje dalšími postřehy a vzpomínkami, jež posléze zaznívají i od manželky Jany (ta se objeví v současnosti až v poslední třetině dokumentu). - Film pojednává o významné části životů protagonistů, životů v podstatě obyčejných, bez velkých a dramatických zvratů. Zároveň je ovšem zajímavou mozaikou nedávné české historie. Vzhledem k velkému časovému rozpětí snímek spíše skáče od jedné události ke druhé a nevěnuje se podrobnějšímu zkoumání jednotlivých etap. – Všední úděl „normálních“ lidí je prostřednictvím archivních záznamů konfrontován s „osudem“ Karla Gotta, který nechyběl při žádných z důležitých událostí sledovaného období, ať už se jedná o podpis Anticharty, let Vladimíra Remka do kosmu, Sametovou revoluci či vstup České republiky do Evropské unie. Život rodiny Kettnerových se odehrává svým vlastním tempem bez významného ohledu na vnější události. Doba, v níž nebylo možné se svobodně seberealizovat, způsobila, že se vše podstatné jakoby odehrávalo v rodinném kruhu. – Soukromý vesmír svým uhrančivým zachycením rychlé a neodvratné proměny funguje také jako „zpráva“ o výjimečnosti i banalitě zrození, dospívání a stárnutí, nabývající univerzální platnost. Rychlý sled roků a dějů autorce příliš neumožňuje dostat se do opravdové blízkosti sledovaných postav a věnovat se podrobněji vztahům mezi nimi. Protagonisty pozorujeme s odstupem a jen tak, jak to umožnil nashromážděný „chaotický“ materiál, jejž občas natáčel sám Petr Kettner nebo režisérčin syn Tomáš Třeštík (sekvence ve Španělsku). - Přátelství filmařky a Kettnerových přetrvalo.
-jbh-, Filmový přehled 2012/2