7 zabitých

První filmová role   Stanislavy Bartošové, která   hraje dívku ráda   prožívající různá   rozptýlení a dobrodružství   a lidi dělí na kamarády a   mrchy. Pracuje jako zdravotní   sestřička v motolské   nemocnici a každý večer po   dobu jednoho týdne zažívá   absurdní situace a flirtuje s   muži, které náhodou   potkává. Top je situace, kdy   si Jenka přivede do bytu   staršího pána a zavede ho   do ložnice ke spícím   rodičům a představí jim ho   jako pána, který ji chtěl   doprovodit až domů, aby se   jí nic špatného nestalo.   Josef Bláha v roli toho muže   byl geniální a když jejím   rodičům v tom šoku říkal,   že je z Brna a že mu to   ujelo, to jsem šel do kolen   :D. A tak to jde den za dnem   až do sobotní noci, kdy se   jí její až naivní   chování málem   nevyplatí....Nová vlna z   tohoto snímku šplíchá na   metry a originální mluva   Jenky je tak zvláštní a   krásně se poslouchá. Je   více než divné, že si   režiséři nepovšimli   talentu a půvabu Stanislavy   Bartošové a tento film se   tak stal jedinou její hlavní   rolí. A to je velká škoda!   Stejně tak jako skutečnost,   že režisér Pavel Kohout už   potom nic nenatočil, čímž   se samozřejmě zasloužili   komunisté, kteří mu   jakožto hlavnímu   představiteli Pražského   jara v roce 69 zarazili   veškerou literární a   uměleckou činnost a byl   vyloučen i ze Svazu   spisovatelů. Dalšího   nenapodobitelného tvůrce   odrovnali a když v 77.   zakládal Chartu, tak mu potom   znemožnili návrat do   republiky a Pavel Kohout musel   zůstat v Rakousku, kde s   Pavlem Landovským a Vlastou   Chramostovou natočil   kultovní bytové divadelní   představení Play Macbeth.

Běžný, průměrný film,   kde se mi líbila jen fantazie   hlavní hrdinky. Ty její lži   byly opravdu velmi odvážné.   Ten konec s těma dvěma   mladíky poněkud zkonili.