Seber prachy a zmiz

Osamělý a frustrovaný Virgil Starkwell se rozhodne stát se profesionálním zlodějem. Ačkoli se mu daří vykrádat automaty na žvýkačky, je při pokusu o přepadení obrněného vozu zadržen a poslán do vězení. Jeho útěk pomocí pistole vyřezané z kostky mýdla má za následek prodloužení trestu o dva roky. Virgil však odvážně souhlasí s tím, že bude působit jako pokusný králík v lékařském experimentu, a poté je podmínečně propuštěn a snaží se napravit...

Prvním filmem režírovaným Woody Allenem Seber prachy a zmiz je bláznivou komedií, parodující filmy typu Bonnie & Clyde, plnou vizuálních gagů a vtipů. Woody Allen hraje roli mladého delikventa Virgila Starkwella, kterého skromný původ z předměstí Baltimore, nepochopení ze strany rodičů i vyřazení z kolektivu během dospívaní (kvůli jeho malé postavě a brýlím) přivedly na dráhu drobného zlodějíčka, který přežívá od krádeže ke krádeži. Virgil je zatčen a uvězněn, po odpykáni prvního trestu se dostane na svobodu, seznámí se s pradlenou Louise (Janet Margolin), zamiluje se a ožení se s ní. Rozhodne se, že se změní k lepšímu, ale aby jeho rodina mohla pokojně žít, ještě předtím chce udělat poslední „velkou ránu“ - promyšlené bankovní přepadení. Ale zase jednou bude mít smůlu … Stejně jako filmy následující, i tento natočil Allen v rekordní rychlosti. Na scénáři se s Woody Allenem podílel Mickey Rose, a psaní scénáře jim trvalo pouhé tři týdny, film se natáčel zejména v reálných lokacích v San Franciscu (vězeňské scény v prostorách skutečné věznice San Quentin), a i díky mobilnímu televiznímu štábu, který Allenovi půjčil speciální kameru Arriflex, užívanou k rychlému natáčení zpráv, se pak Woodymu podařilo natáčení dokončit týden před plánovaným termínem (a snížit původní rozpočet 2 milióny dolarů na 1,7 miliónu. Už v tomto snímku Allen poprvé mísil filmové žánry, detektivní thriller s typickými dokumentárními prvky (filmem provází hlas skutečného televizního hlasatele Jacksona Becka, Allen užívá archivní fotografie a simulované rozhovory), použil zde tedy metodu, kterou pak po letech úspěšně znovu oživil v Zeligovi. Protože distributoři v úspěch filmu příliš nevěřili, konala se premiéra jen v jediném kině: v sále Playhouse na Manhattanu, zaměřeném na umělecké a dokumentární snímky. Ale film byl divácky úspěšný, Playhouse jím dokonce překonal svůj vlastní rekord v prodeji lístků, a filmu se dostalo premiérového uvedení i v dalších kinech. Film dosáhl úspěchu, zrodil se režisér a nová legenda mezi filmovými fanoušky.
(zpracováno s použitím podkladů Séptimo Arta)