Sametová extáze

Setřesu si z vlasů třpytky,   nasadím holiny na vysoké   platformě a skopnu z postele   tu holku, co se mně tam v   noci ubytovala.... a pak se   probudím...., ano, jako   bláznivý, živý a barevný   sen je tento film, vše, co si   přejete v něm můžete mít,   nejsou žádná omezení,   žádná tabu, jen splynutí s   dobou, hudbou a sexem, s kým   si jen vzpomenete. Krom   hmatatelné atmosféry zde   fascinují především herci   - androgynní Rhys Meyers ve   svém dekadentním   pozérství, dynamický rocker   Ewan McGregor s holým zadkem   a kdoví, čím ještě :-),   Christian Bale s mladicky   okouzleným ruměncem ve   tváři a vše dohromady   spojující, neustále se   měnící Toni Collette.   Opulentní pódiové hody s   Jonathanovým a Ewanovým   zpěvem jsou festivalem   smyslů i oslavou   abstraktního vnímání.

já extázi u tohoto filmu opravdu zažila :)
Takhle jsem se naposled bavila   u "The Doors"!   perfektní, tak sugestivní,   tak dokonalý, rádoby   muzikál s nezapomenutelnou   hudbou, bordel oblečky a   drogovými úlety. Opravdu se   nekecalo, když bylo   zveřejněno, že jde o   pilotní vzlet skvělého   šaška pro všechno - JRM   :-D, jedno se mu musí nechat   - se svým irským akcentem a   i ve skutečnosti   "prochlastaným"   hlasem - je vynikající   zpěvák! Vynikající byl   také můj pikový král Ewan,   a Toni se v roli hvězdičky,   drogami propadlé naprosto   vyjímala. Když idol David   Bowie, tak si vybavím   "My děti ze stanice   ZOO" a drogy, mládí,   hudbu, provokaci, bizardní   zjev, originální kostýmy.   Toho všeho jsem se dočkala   ve filmu s nejlepším   možným jménem, jaký mohl   mít - "Velvet   Goldmine". Hudební filmy   povětšinou nesnáším, ale   zde byla vidět snaha se pro   film opravdu změnit, udělat   ze sebe opravdového narkomana   a boha hudby své doby, cení   se i to, že si písně   opravdu přezpívali a celý   dojem, ač dnes již   obstarožní, je hlavně   nostalgický pro pamětníky   doby, v níž se děj filmu   odehrával. A to dělá   snímky kvalitními.   Nedívejte se na to, jak   trapné vám příjde, co   nosí na sobě a jak   vypadají, tehdy tohle vše   bylo důvodem žít, nebo si   spíš uvědomte, že to je   lidský vývoj, historie   evoluce ve světě mládí,   hudby, sexu a sebepoznávání   se, a hlavně - revolty.

sametova extaze je opravdu extazi zazitku:)
Dalsi z mych nejoblibenejsich   filmu,jeho kouzlu jsem   naprosto propadla,videla jsem   mnohokrat,ale stale me to   necim uplne dostane.Hudba je   uhranciva,/iggy pop a david   bowie patri mezi me oblibene   hudebniky/herci paradni,je to   skutecne umeni a navic   zvlastni,podle me ne pro   kazdeho.Curt Wilde je zajimava   postava/vyborny Ewan   McGregor,ktery zde i velmi   presvedcive zpiva/stejne jako   Brian Slade.Sledovat jejich   bourlivy vztah je zazitek,ale   v tomto filmu je toho tolik   zajimaveho,hotova pastva pro   oci.Pri sledovani tohoto   uzasneho snimku nemam pocit,ze   vsichni jsme jen obeti   audiovizualni kultury.

nejlepší!
Tenhle film je přesně podle   mého gusta - poutavý   příběh, nádherná hudba,   barevnost, krutost, zajímaví   a neokoukaní herci... Po   prvním shlédnutí jsem měla   zatajený dech a hned jsem   věděla, že to bude můj   nejoblíbenější film. Taky,   když se mě na to někdo   zeptá, automaticky odpovím -   Sametová extáze:-)

Velmi zajímavý film s   kontroversním tématem;   zpracování mě moc zaujalo,   místy je až trochu drsný,   prostředí je hodně barvitý   a hlavně je tam dokonalá   hudba; nepatřím mezi   příznivce podobného stylu   hudby, ale v tomhle filmu jsou   místa, který nemají chybu;   rozhodně si ho brzy pustím   znovu, stojí za to,   rozhodně!!

Dokumentární příběh o   revoltě 70. letech   anglického glam-rocku s   velkou inspirací Davidem   Bowiem, Iggy Popem a jinými.   Bizardní kostýmy, hudební   extáze, sexualní svoboda,   drogy..vše co patří k   životu slavné třpytivé   hudební hvězdy,je škoda že   je Brian Slade fiktivni :-)

Rozhodně nevšední (a hodně   barevná) podívaná. Podivný   svět ... nadupaný hudbou,   excesy a „závislostmi“   všeho druhu... "   Svoboda, kterou si můžeš   dovolit! Anebo taky ne“ A   přestože já mám hudbu   sedmdesátých let navždy   spjatou s úplně jiným   žánrem ... tak i tohle mi   ... znělo!!!

Ať žije David Bowie!
Tenhle film mě ani trochu   nebavil. Usla jsem u něj.   Tedy poprvé, nutno dodat.   Podruhé jsem se mrkla na pár   písniček. A potřetí se   stal mým nejoblíbenějším   filmem. Písně, děj, herci a   kvalitně domyšlený   scénář mě odzbrojily.   Bohužel tenhle film málokoho   ohromí na první shlédnutí,   navíc spousta věcí se   pochopí až po dalším   shlédnutí, ale vážně to   stojí za to.
Bohužel   tenhle film je trochu ořech   sehnat. A o soundtracku   raději nemluvě. Ale kdo   hledá, najde!