Rudý labyrint

Právní poradce amerického zábavního koncernu Jack Moore dojednával v Pekingu satelitní vysílání amerických zábavních pořadů do Číny. Radost z úspěšného jednání se záhy změní v děsivou noční můru. Poté, co večer navštíví módní přehlídku, kde svede mladou modelku Chung Lin, ho totiž po vášnivé noci probudí brutální policejní komando a zatkne ho za vraždu Chung. Případ se zdá jasný. V 5:45 byl z pokoje slyšet křik, v 6:04 dovnitř vtrhlo policejní komando. Uvnitř našli mrtvou dívku, Jacka s oblekem od krve i vražednou zbraň, nožík na dopisy. Jenže Jack ví, že to neudělal. Přidělená obhájkyně, mladá komunistka Šen Jüe-lin, proti jeho vůli prohlásí, že klient přiznává vinu. V celém případu je příliš mnoho nejasností a slabých míst obžaloby. A tak zatímco se Jack seznamuje s brutalitou čínského vězení i právního řádu a jen o vlásek uniká najatým vrahům, Šen Jüe-lin se pouští do opravdového pátrání. Přestože je věrná své straně, nabývá přesvědčení, že její klient je opravdu nevinnou obětí komplotu, sahajícího až do vlády.

Zdroj: Nova

Americký herec Richard Gere patří mezi známé kritiky čínského komunistického režimu, což dokazuje i filmem Rudý labyrint (1997). Ztělesnil v něm právníka Jacka Moorea, který je jako poradce zábavního koncernu na obchodní misi v Číně. Probudí se v hotelovém pokoji vedle mrtvého těla dívky, s níž se seznámil minulý večer v pekingském nočním klubu, a je zatčen. Podle místních zákonů může mít pouze čínského obhájce, ovšem má štěstí, že je mu přidělena nejen půvabná, ale i velmi schopná Šen Jüe-lin (Bai Ling). Mladá žena sice nevěří v nevinu svého klienta a také mu velmi pregnantně sdělí, co ho čeká, když se nepřizná (Budete zastřelen a účet za kulku dostane vaše rodina!), postupně mu však pomáhá se bránit vykonstruovanému obvinění…

Kritický aspekt filmu je tu zabalen do divácky přitažlivého melodramatického balení, jemuž na přesvědčivosti dodává především herecký výkon tehdy nastupující čínské herecké hvězdy Bai Ling. Kvůli svému obsahu nemohly být klíčové scény natáčeny na autentických místech, a tak si filmaři pomáhali digitálními triky a dalšími způsoby. Většina exteriérů (kromě práce II. štábu) vznikla v Los Angeles a např. poměrně dlouhá „pěší“ honička pekingskými uličkami a dvorky se celá natáčela pár kilometrů od Losangeleského mezinárodního letiště. Z předchozí tvorby režiséra a producenta Jona Avneta (v posledních letech pracuje téměř výhradně v televizi) jsme viděli mj. retrofilm ze sedmdesátých let Strom snů (1994) s Elijahem Woodem a Kevinem Costnerem a milostný příběh Intimní detaily (1996) s Robertem Redfordem a Michelle Pfeifferovou.

Zdroj: ČT

Jack Moore, právní poradce pracující pro showbyznys, je vyslán služebně do Číny. Zbude mu čas i na příjemné milostné dobrodružství, které se změní v osobní tragedii - je obžalován z vraždy mladé dívky. Jediný, kdo mu může pomoci, je přidělená a nedůvěřivá obhájkyně.

Autor/Zdroj:
reklamní materiály distributora

Americké politické drama Rudý labyrint se dotýká složitých vztahů, jež v posledních letech vznikají mezi zeměmi západního světa a Čínou. Asijská velmoc je ve filmu představena jako země, jež se pozvolna a opatrně otvírá světu, v níž však vedle dožívající tuhé komunistické diktatury panují předsudky vůči západní demokracii, vypěstované v lidech dlouholetou propagandou, a v níž se po odcházejících politických vůdcích dostávají ke slovu mladí lidé, zkorumpovaní ve velkém stylu.
Američan Jack Moore, jenž s čínskými vládními úředníky uzavírá důležitý kontrakt o uvádění amerických televizních pořadů, se v Pekingu stane obětí vykonstruovaného obvinění z vraždy mladé modelky, s níž strávil vášnivou noc v hotelu. S přidělenou obhájkyní Šen Jüe-lin objeví Jack řadu slabých míst v obžalobě. Aby se zachránil před jistým trestem smrti, musí překonat systematický a surový nátlak ze strany čínských institucí a přesvědčit o své bezúhonnosti (a o přednostech americké demokracie) odtažitou Jüe-lin, která je od dětství vychovávána k bezmezné oddanosti vládní ideologii.
V dramaticky vystavěném příběhu o jedinci, jenž kvůli záchraně vlastního života prostřednictvím drobných detailůdemaskuje jak spiknutí proti vlastní osobě, tak zkostnatělý politický systém, dbají tvůrci především na přesvědčivé zachycené prostředí, v němž se prolíná tradiční čínský kultura a komunistickými poměry a s pronikajícími západními vlivy. Oproti působivé "individuální" rovině příběhu však zůstává politické pozadí až příliš zjednodušeno.
Kvůli zákazu natáčet důležité scény v reálném prostředí byli tvůrci nuceni "umístit" hrdiny do ulic Pekingu s pomocí dokonale provedených digitálních triků.
Představitel hlavní role Richard Gere se veřejně angažuje ve věcech občanských práv v Číně a spolu s Martinem Scorsesem obdržel od dalajlamy řád Světlo naděje.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled


Slavný americký právník Jack Moore (Richard Gere) se chystá uzavřít v Pekingu obchod století. Chystá se přinést čínským televizním divákům americké televizní seriály (pochopitelně ty méně politicky závadné) a otevřít americkým společnostem obrovský čínský trh. Chce svůj úspěch náležitě oslavit a tak si večer do svého hotelového pokoje odvede neznámou půvabnou Číňanku. Po vzrušující noci následuje neméně vzrušující ráno, kdy objeví krev na svých šatech, čínskou policii v pokoji a mrtvou dívku na podlaze. Jack je okamžitě uvězněn, je fyzicky i psychicky týrán, obžalován a zdá se, že neunikne popravě. Navíc se ukáže, že mrtvé děvče bylo dcerou významného čínského generála. Jack nezná dobře čínskou legislativu a jeho obhájkyně (Bai Lingová) pro něj má jedinou dobrou radu: "Když se okamžitě ke všemu přiznáte, možná budete žít." Jacka čeká těžký úkol. Nejdříve přesvědčit o pravdě svou obhájkyni a pak - možná - i "lidový soud".

Nebude to ovšem vůbec snadné, protože čínské soudnictví je dokonale ovládáno korupcí a dlouhými prsty komunistické strany, takže se Jack nemůže dovolat ani svých nejzákladnějších práv. Lépe řečeno - a v tom je jeden ze zásadních problémů Rudého labyrintu - nemůže se jich dovolat pouze tehdy, kdy se to hodilo scenáristovi. Naopak když se scenáristovi zachce, i ti nejvyšší činovníci jsou proti spravedlnosti bezmocní. Superman Jack například uteče policistům po pekingských střechách (se spoutanýma rukama!) a uchýlí se na americkou ambasádu. Když se ale dozví, že se za něj jeho obhájkyně osobně ručila, zželí se mu jí (vzniká citové pouto!!!) a nechá se dobrovolně vydat zpět do čínských rukou, i když ho podle všech zákonů logiky čeká okamžitá poprava. Film se ale neřídí zákony logiky, a tak Gere nakonec odhalí pravdu, slavně zazáří v soudní síni a vrací se šťastně domů, bohatší o hluboké citové pouto s obhájkyní.

Pokud se podíváme na předchozí filmografii režiséra Jona Avneta (Smažená zelená rajčata, Intimní detaily, Strom přání), najdeme bohužel ve všech podobné nedostatky. I když jsou řemeslně zvládnuté, nejsou příliš zajímavé a zdají se být delšími, než udává jejich minutáž. Totéž platí o Rudém labyrintu, který je především mrháním mnoha talenty: Je škoda slušných hereckých výkonů (především Bai Lingová, ale ani Gere není úplně špatný), je škoda několika zajímavých obrazových kompozic, je škoda citlivé hudby Thomase Newmana a kupodivu i mnoha špičkových digitálních triků (protože film z pochopitelných důvodů nemohl být natáčen v Pekingu). To všechno přišlo nazmar a zbylo pouze pěkně nablýskané a efektně zabalené zdlouhavé konverzační nic.

Není pochyb o tom, že s Čínou a čínským soudním systémem není všechno úplně v pořádku. Také není pochyb o tom, že by se s tím mělo něco dělat a že by se s tím mohlo něco dělat i prostřednictvím filmové tvorby. Otázkou je, jestli to dává filmařům právo natočit film, který je nezastíranou protičínskou propagandou nejhrubšího zrna, tak nenávistnou, že většina záporných postav připomíná spíš karikatury. A na rozdíl třeba od neméně demagogického Ramba 2 nabo "Třiceti případů Majora Zemana" není ani trochu zábavný.

Autor/Zdroj: Fuka František/Cinema