Rebelové

Soundtrack - Rebelové:

Seznam skladeb:
------------------------------------------------------------

1. Měsíc - Yvonne Přenosilová, Olympic (02:43)
2. Gina - Josef Zíma (03:27)
3. Down Town / Pátá - Zuzana Norisová (02:42)
4. Jezdím bez nehod - Milan Chladil (02:43)
5. Jó, třešně zrály - Waldemar Matuška (03:53)
6. Letíme na měsíc - Živný, Příhodová, Turnovský (02:47)
7. Sugartown / Š-Š-Š - Zuzana Norisová (02:34)
8. Včera neděle byla - Eduard Parma ml. se svým orchestrem (02:16)
9. Oliver Twist - Anna Veselá, The Vertigos (02:04)
10. Nej, nej, nej - Pavlína Filipovská, Josef Zíma (02:52)
11. My boy Lollipop / Mě se líbí Bob - Bětka Stanková, The Vertigos (01:58)
12. Hvězda na vrbě - Pavel Šváb, Bohumil Straka a Olympic (02:43)
13. Náhrobní kámen - Petr Novák a Flamengo (03:51)
14. Já budu chodit po špičkách - Bohuš Matuš, The Vertigos (02:11)
15. Stín katedrál - Zuzana Norisová a Bohuš Matuš (03:23)
16. San Francisco - Jan Kalousek (03:16)
17. Where have all the flowers gone / Řekni, kde ty kytky jsou - Judita Čeřovská (03:43)

Soudntrack - Rebelové-co se do filmu nevešlo:

Seznam skladeb:
------------------------------------------------------------

1. Brána milenců - nová nahrávka - Petr Ulrych, Vladimír Poštulka (03:24)
2. Nejhezčí muž - Harry Macourek, Jiří R. Pick, Sláva Kunst (02:17)
3. Chlapec z naší ulice - Jan Kratochvíl, Jiří Růžička (02:04)
4. Eloise - Eduard Krečmar, Paul Ryan (05:37)
5. Chmýří - Jan Spálený, Rostislav Černý (03:14)
6. Mám ráda cestu lesní - Bedřich Kuník, Pavel Vitoch, Pavel Vrba (02:29)
7. Dostal jsem kuli - Jaroslav Dřevíkovský, Jindřich Faktor, Karel Kopecký (02:31)
8. Povídej - Ivo Plicka, Petr Novák, Přemysl Černý (02:05)
9. Rose? - Marie? - Bohuslav Ondráček, Jan Schneider (03:07)
10. Popocatepetl Twist/ Lecon de twist / - nová nahrávka - Arnošt Vanderka, Daniele Rose Gérard, Giuseppe Mengozzi (02:10)
11. Růžová nálada- Antonín Gondolán, Jiří Štaidl (02:32)
12. Sama/ Tennessee Waltz / -Ivo Rožek, Pee Wee King, Redd Stewart (02:24)
13. Temný stín - Petr Hapka, Petr Rada (02:49)
14. Sen - Petr Ulrych (03:01)
15. U nás v podkroví - Dušan Pálka, Jiří Havel (02:06)
16. Tereze / z filmu Kdyby tisíc klarinetů / - Jiří Suchý, Jiří Šlitr (02:28)
17. Slavíci z Madridu / Le rossignol anglais / - Hugues Antoine Jean Auffray, Ivo Fischer, Pierre Charles Marcel Leroyer (03:41)
18. Roň slzy / I'm Sorry / - Dub Allbritten, Jiří Štaidl, Ronnie Self (02:37)
19. Souvenirs - Cy Coben, Saša Tompich, Zdeněk Borovec (02:00)
20. Tenhle kluk / Just One Look / - nová nahrávka - Doris Payne, Gregory Carroll, Jiřina Menšlová (02:13)
21. Nepiš dál - Karel Gott, Ladislav Štaidl, Rostislav Černý (02:57)
22. Růže kvetou dál / L'important c'est la rose / - Gilbert Bécaud, Ivo Fischer, Louis Jean Mathieu Amade (03:47)
23. S nebývalou ochotou / Walkin'Back To Happiness / - Eduard Krečmar, John F. Schroeder, Michael Hawker (02:17)
24. Svatovítský chrám /Winchester Cathedral/ - George Stephens, Jiří Štaidl, Josef Vobruba (02:24)
25. Adresát neznámý / From Me To You / - nová nahrávka - Jiří Štaidl, John Lennon, Paul McCartney (01:49)
26. Trezor - Karel Gott, Ladislav Štaidl, Rostislav Černý (01:57)
27. Nářek převozníka - Jiří Lahoda, Michael Prostějovský (03:19)
28. Pražská neděle - Karel Duba (02:43)

Film Filipa Renče je zasazený do horkého léta roku 1968. Spíše než muzikál v pravém slova smyslu je to film se spoustou písniček, které hrají spolu se šesti mladými hrdiny jednu z hlavních rolí: dodávají příběhu důležitou a nezaměnitelnou atmosféru konce šedesátých let, atmosféru svobodného nadechnutí, která spolu s osudovým zauzlením soukromých a politických dějů tvoří tkanivo tohoto retromuzikálu. Malé město v českém pohraničí, tři maturantky a tři „rebelové“, kteří už s totalitním režimem nechtějí mít nic společného, okolnosti, za nichž se mladí hrdinové setkají, a co všechno z toho vyplyne, to jsou hlavní prvky příběhu o lásce, které dějiny nebyly právě příznivě nakloněny. A k tomu spousta nesmrtelných písniček v podobě barvitých choreografických čísel: Šššš, Pátá, Včera neděle byla, Náhrobní kámen, Hvězda na vrbě, Stín katedrál, Já budu chodit po špičkách, Řekni, kde ty kytky jsou…

Film získal Českého lva v roce 2001 za zvuk a kostýmy, hlavní cenu diváků Novoměstský hrnec smíchu a další.

Zdroj: ČT

Na jaře roku 1968 se v jednom českém pohraničním městečku setkají tři maturantky a tři vojenští zběhové a zásadně se změní jejich příští osudy. Ústředním motivem je milostný příběh Šimona a Terezy, do kterého nijak nezasahují politické události tohoto klíčového roku našich dějin. Spojovacím prvkem celého příběhu jsou hity šedesátých let v čele s ústřední melodií Stín katedrál. Začátek natáčení snímku byl několikrát odloľen, poslední informace hovořily o jaru 1999.

Sber


Máte rádi muzikály? My už ne. Na nás už jich je totiž poslední dobou trochu moc. Máme za sebou zpěv s Madonnou a Radkou Fišárkovou v Evitě, nedělá nám problém srovnat Millu Jovovich s Lucií Bílou či Bárou Basikovou coby Johanky z Arku ani zarostlé Američany se zarostlými Čechy ve Vlasech. S původností muzikálů je to ale o hodně horší. Ve filmu se to podařilo za posledních deset let snad jen Šakalím létům. Ale nezoufejte! Skóre se teď chystá napravit režisér Filip Renč, který začal v červenci natáčet Rebely.
Tereza (Zuzana Norisová), Julča a Bugyna jsou tři spolužačky a kamarádky. Kromě toho, že je právě čeká maturita, by si děvčata taky už ráda vyzkoušela nějaké lekce lásky. Jejich přání se může stát skutečností, když jednoho dne z místního motoráčku vystoupí tři kluci: Šimon (Jan Révai), Eman a Bob. Tereza se podívá na Šimona a Šimon na Terezu a je to tady! Zase jedna velká, osudová láska na první pohled. Všechno je tedy super - až na pár drobností: holky bydlí v malém příhraničním městečku, kde se kluci objevili s batohy na zádech. A navíc se chovají poněkud divně - pořád hlídají nějaký vlak s kládama – a ještě k tomu je sleduje syn místního komunisty. Pokud ještě nemáte o zápletce jasno, přidáváme informaci, že se píše rok 1968. A proč se Renč rozhodl po vlažně přijaté Válce barev a sérii videoklipů a reklam pustit zrovna do muzikálu a navíc z doby, kdy ještě běhal po pískovišti? „Chtěl jsem prostě natočit písničkový film, a dnešní doba nemá žádný ucelený styl. Zato když slyšíme něco ze šedesátých let, hned si to všichni zařadíme," říká režisér. A tak se můžeme těšit na fláky, jako Řekni, kde ty kytky jsou, V stínu katedrál, Náhrobní kámen nebo Mně se líbí Bob. Jenže Helenku Vondráčkovou ani Vaška Neckáře si neužijete, protože většina písniček bude mít nové aranžmá. Oba hlavní představitelé už mají muzikál v krvi. Zatímco Jan Révai sbírá zkušenosti v Johance z Arku, kde hraje Smrt a Anděla, Zuzana Norisová si zase střihla padesátá léta v Pomádě. Filmový muzikál je ale pro oba novinkou. Natáčení se rozběhlo v červenci a všechno prý klape bez problémů. „Největší potíže máme zatím s počasím,' svěřil se Filip Renč. Film prý má být pohodový a prosluněný, jenže letošní červenec tomuto záměru skutečně příliš nepřeje. Už v únoru se můžete podívat, jak vypadá osudová láska mezi kousky písní.
Vzhledem k popularitě muzikálů ve zdejších krajích se Zubaté ostří rozhodlo, že taky nějaké to dílko stvoří. Pracovní název je Chlupy na nohou a hrubý námět vypadá asi takto: blecha Drákulka žije v chlupech bezdomovce Františka přezdívaného Ježíš. Při jedné z válečných výprav od kotníku ke stehnu potká Drákulka blešáka Monte Christa a málem jí zaskočí krevní destička -je to láska na první pohled. Jenže! František si maže nohy hnusnou Pomádou, což se skoro nedá vydržet, a navíc se rozhodl, že se svých malých kamarádů zbaví. Milencům tedy zbývá jen velmi málo času. Vše se odehrává v šedesátých letech.
Lada Hesová Total Film 2000/7/35

Filip Renč měl ze všech mladých českých režisérů největší smůlu. Svým debutem Requiem pro panenku se zařadil mezi nejnadějnější tvůrce z mladé generace, pak natočil nepovedenou Válku barev, nadlouho utonul ve světě reklam a videoklipů a mezitím se s ním skoro přestalo počítat. Rebelové proto spíš než jako horečně očekávaný film přicházejí do našich kin jako překvapení. Nutno dodat, že příjemné. Rebelové byli Renčovým vysněným projektem, který dlouho bojoval o místo na výsluní (a finance České televize) s konkurenčním muzikálem Hvězdy na vrbě, s nímž měl společné nejen mnohé písničky ze 60. let, ale i příjmení scenáristů - Petr Zelenka připravoval Hvězdy na vrbě, Filip Renč napsal scénář k Rebelům se Zelenkou Zdeňkem. Hvězdy na vrbě měly být nezávislejší, Rebelové komerčnější... Ale nakonec se tím největším rozdílem ukázal fakt, že jeden film je dnes nakonec, ehm, natočenější než druhý.
Říká se, že filmový muzikál je stejně jenom tak dobrý, jaká je muzika, ať už režisér dělá, co chce. Rebelové nám ukazují, že tohle zjednodušení je stejně nepravdivé jako každé zjednodušení. Rebelové jsou místy mnohem lepší než písničky Pátá, San Francisco či Oliver Twist, které v nich uslyšíte. A místy také mnohem horší. Základním problémem Rebelů je totiž scénář - ačkoli Filip Renč je jako režisér velice disponovaný, jako scenárista se Zdeňkem Zelenkou nedokázal práci dotáhnout do konce. Podařilo se jim sice organicky zapracovat do děje všechny slavné písně tak, že skoro vypadají jako ušité na míru pro tento film, vymyslet zápletku, na jejímž půdorysu by mohly vzniknout třeba i druhé Vlasy, ale když došlo k samotnému psaní scénáře a dialogů, došel jim dech. Sotva se ve filmu přestane zpívat a začne mluvit, případně něco řešit, odchází poezie a vynalézavost a začíná nuda, kterou přeruší až další písnička. Dialogy jsou slabé, vtipy šustí Dikobrazem z roku 1988 a hlavní šestice představitelů je spíš pěvecká a taneční než herecká, takže svým postavám mnoho života vdechnout nedokáže. Nebýt vynikajícího (a naprosto nesklepáckého) výkonu Tomáše Hanáka, Františka Němce a Jiřiny Bohdalové, byly by některé „mluvící" scény k nepřežití. Ale Rebelové jsou jako lochneska, chvíli se drncáte dole, pak vás však katapultují do úžasných výšek. Bylo by nefér degradovat Renče na režiséra videoklipů, na to je v Rebelech příliš režijní pokory a soudržnosti, nedá se ale popřít, že ho hudba inspiruje. Sotva se ozvou první tóny, je Renč režijně k nezastavení, spustí se ohňostroj nápadů, které se nedají spoutat ani tím, že se pořád pokorně drží svého nejlepšího nápadu - inscenace většiny tanečních čísel ve studiích stylizovaných do podoby prvních českých „televizních písniček", které režíroval Ján Roháč. Ale i mimo tyto kouty čisté imaginace vás s hudbou za zády dokáže Renč dojmout a občas zkroutí vaše rty do takového toho přiblblého sentimentálního úsměvu (za který se já osobně vždycky potom stydím). Občas se režisér dopustí až geniální obrazové metafory (jako je ten oltář z jízdních řádů), občas se vizuálně dostane až za hranice vkusu (o pár sekund později při letu milenců modrou tmou kolem přesvícených oken kostela), občas vás dostane na kolena výmluvným symbolem (ruský voják v mlze), jindy překvapí stokrát použitou otřelostí, jakou je ztracené srdcové eso... Ale ve chvíli, kdy v noci Tomáš Hanák otevře oči, má vás v hrsti a vy mu odpustíte všechno. I to, že se každých pár minut zase dotknete země, když zjistíte, že ty úžasné bytosti, s nimiž jste pobývali chvilku v kosmu, jsou takoví dost necharizmatičtí chlapíci a děvenky, kterým jenom Renčova imaginace dovolila dotknout se hvězd. Koneckonců... stejně jako nám.
Baldýnský Tomáš/Premiere


Příběh o velké lásce, jíž dějiny nebyly právě nakloněny, je situován do pohraničního městečka roku 1968. Na parketu „čajů“, typické taneční zábavy oněch let, poznáváme maturantku Terezu a její kamarádky Bugynu a Julču i další spolužáky z místního gymnázia. Kapela vyhrává tehdejší největší hity, jsou navazovány první známosti… Tereza, která žije s tatínkem za městem v romantické hospůdce na hrázi rybníka, cestuje domů místním motoráčkem s průvodčím Doušou (v příběhu mu připadne fatální role) a vystupuje na zastávce u lesa. Právě tady vystoupí i tři podivně se chovající kluci. Tak se potkávají Tereza se Šimonem, hlavní protagonisté Rebelů. Jejich prostřednictvím se v krátkém časovém úseku propojí i osudy Bugyny a Julči s Bobem a Emanem, kamarády Šimona. Staneme se svědky svérázného maturitního večírku a následných dramatických událostí, během nichž vyjde najevo pravda o přítomnosti kluků – vojenských zběhů, kteří míří za svobodou mimo socialistické Československo. Odkryjí se skutečné charaktery dalších postav i postaviček a celý příběh vrcholí v srpnových dnech osudného roku. Písničkový retrofilm z let šedesátých zaujme nostalgickou evokací dobové atmosféry a poetiky prvních českých televizních klipů, kostýmy a stylizací některých studiových scén, vynikající choreografií a hereckými výkony.

Písničkový retrofilm se odehrává v českém pohraničí roku 1968, a proto do příběhu prvních lásek vstupuje i politická realita okupace Čekoslovenska sovětskými vojsky.
Ročenka 2001/108


Ocenění: Cena za film a Cena ekumenické poroty na FiImáku 2001 v Plzni, Cena diváků na Finále - Plzeň 2001
Lehce zábavný příběh o mladých láskách situovaný do 60. let. Děj se odehrává v českém pohraničí v roce 1968. Písničkový retrofilm je o době, která bude pro některé mladé diváky možná objevem a pro ty starší stále silnou vzpomínkou.
Kino ART

Autor/Zdroj: /

Od svého debutu Requiem pro panenku (1991) o kontroverzní aféře z ústavu pro mentálně postižené dívky se talentovaný absolvent FAMU Filip Renč profiloval zejména jako tvůrce temných thrillerových dramat. Tím byla posléze jeho aluze na Antonioniho Zvětšeninu s názvem Válka barev (1995) či semidokumentární televizní projekt Polojasno (1999) pojednávající o událostech 17. listopadu 1989. S nástupem nového tisíciletí se však Renč vydal zcela jiným směrem, když se rozhodl pro realizaci odlehčeného žánru muzikálu. Ve snímku Rebelové, který nesl podtitul „písničkový retrofilm z let šedesátých" a na kterém opět scenáristicky spolupracoval s kolegou Zdeňkem Zelenkou, přišel se zamilovaným příběhem hýřícím pestrobarevnou stylizovanou výpravou a chytlavými songy. Hity jako Šššš, Pátá, Mně se líbí Bob, Oliver Twist, Hvězda na vrbě či Stín katedrál a další tvůrci umně zakomponovali do scénáře filmu, který podle autorů měl na pozadí nelehké doby zábavnou formou vyprávět příběh o všem pozitivním, co život nabízí - zejména o lásce. Tou nelehkou dobou bylo léto 1968, během kterého v jednom pohraničním městečku svedl osud dohromady mladou maturantku Terezu se zběhlým vojákem Šimonem, aby vzápětí jejich milostnému vzplanutí nastolil zásadní překážky. Rebely vnesl Renč do tehdejší české kinematografie svěžího ducha nejen zvoleným žánrem, který se v Česku příliš nepěstoval, ale i obsazením mladých hereckých tváří. Zejména ústřední dvojice, kterou ztvárnili pěvecky nadaná Zuzana Norisová a tanečník Jan Révai. Jejich hudebního a pohybového nadání režisér využil v tanečních, choreograficky pečlivě propracovaných číslech, která společně s oblíbenými hudebními šlágry 60. let udávala tempo snímku. Právě díky nim si Rebelové vydobyli diváckou popularitu, jež vyústila i v jejich následující zpracování na divadelním jevišti.

Jana Bébarová
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2016

REBELOVÉ - tak zní titul třetího celovečerního filmu režiséra Filipa Renče, který tentokráte nezvolil psychologické drama, ale podle scénáře, který napsal se Zdeňkem Zelenkou, natočil žánr diváky daleko vítanější, a to muzikál s upřesňujícím podtitulem "Písničkový retrofilm z let 60.". V půvabném výtvarném stylu atmosféry konce šedesátých let vypráví film zejména o jedné velké lásce, které však dějiny nebyly zrovna nakloněny. Maturantka Tereza a kluk, který utekl z vojny - to jsou hlavní hrdinové příběhu, ve kterém má dominantní úlohu hudba a tanec, neboť ve filmu se objeví celkem jedenáct velkých
choreografických čísel, které jsou obrazovým zpracováním nejznámějších hitů ze 60. let. Cílem autorů bylo natočit film, který na pozadí nelehké doby vypráví zábavnou formou příběh o všem pozitivním, co život nabízí, zejména o lásce. Film REBELOVÉ je o době, která bude pro mladé diváky možná objevem, pro ty starší zřejmě silnou vzpomínkou.

Písničkový retrofilm Rebelové natočil režisér Filip Renč podle námětu a scénáře, na němž spolupracoval s dalším režisérem, Zdeňkem Zelenkou. Děj se odehrává v českém pohraničí v roce 1968. - Vojenští zběhové Šimon, Bob a Eman, se chtějí dostat „přes čáru ". Šimon se však na první pohled zamiluje do půvabné maturantky Terezy, kterou náhodou viděl ve vlaku. Po ní však touží také její spolužák Olda. Dívka ovšem myslí jen na Šimona. S kamarádkami Julčou a Bugynou stráví s dezertéry příjemný večer. Avšak mladíci jsou prozrazeni a musejí se skrývat. Zatímco později odjíždějí Bob a Eman na nákladním vlaku k blízké hranici, Šimon zůstává kvůli Tereze. Je však zatčen. Ihned po 21. srpnu odjíždí Tereza se svým otcem, majitelem zahradní hospůdky Jindřichem, a jeho milenkou Alžbětou do emigrace. Dívka ovšem neví nic o osudu, který potkal jejího chlapce... - Snímek se snaží navázat na žánrovou kvalitu legendárního muzikálu Starci na chmelu. Je výjimečný tím, že nestaví na původní hudbě, nýbrž používá výhradně dobových evergreenů, bud' v původních nahrávkách nebo v úpravách Jana Kalouska. Snahám o nostalgické zprostředkování tehdejší atmosféry odpovídá i choreografie, kostýmy a výtvarné řešení studiových scén. Při tanečních číslech zvolili tvůrci neobvyklé řešení: přecházejí z reálu do ateliéru, kde využívají poetiky prvních českých televizních klipů. Do stylizované podoby jednoduchého fiktivního příběhu prvních lásek a prvních zklamání logicky vstupuje politická realita doby těsně před okupací země. Filip Renč se nezapře jako tvůrce úspěšných videoklipů a spotů. Předností filmu, trpícího mj. určitými dramaturgickými nedostatky a místy až přílišnou uhlazeností, je dobré obsazení málo známými mladými herci.
Tomáš Bartošek Filmový přehled 2001/3/17

Autor/Zdroj: Bartošek Tomáš/Filmový přehled