Příběh Modré planety

Kombinace humoru s vážností, nevinnosti s moudrostí. Africký průvodce filmem používá výpravného jazyka mýtů a bájí, aby nám představil zrození vesmíru a hvězd, výbušné začátky naší planety a vznik života na Zemi. Vypráví o čase, hmotě, zrození, lásce a smrti.

Po šesti letech usilovné práce přichází druhý opus od scénáristů-režisérů snímku Mikrokosmos.

Autorská dvojice Claude Nuridsany a Marie Pérennou, která ná před sedmi lety představila neobvyklý dokument ze světa hmyzu Mikrokosmos, se po delší pauze vrací s novým filmem Genesis, v němž nás tentokráte seznámí se stvořením světa.

Po šesti letech usilovné práce přicházejí filmaři-přírodovědci Claude Nuridsany a Marie Pérennouová s dalším obdivuhodným opusem, dokumentem Příběh Modré planety. Velký úspěch jejich oceňovaného snímku Mikrokosmos (1996, FP 6/97) spočíval v novátorském přístupu, v němž laické veřejnosti zprostředkovali zcela nový pohled na přírodu. Zaznamenali jeden den na obyčejné louce, přičemž se soustředili na život jejích „obyvatel“: hmyzu a jiných drobných živočichů. Představili však své „hrdiny“ v duchu různých žánrů hraného filmu a vybavili je různými „příběhy“. V novém díle se od mikrokosmu obracejí k makrokosmu a zkoumají základní otázky geneze světa a geneze člověka – odtud i původní název Genesis čili Stvoření. Prostředníkem mezi obrazem a slovem je černošský herec Sotigui Kouyaté (pocházející z Burkina Faso), který v roli afrického griota (vypravěče, rádce, umělce) vypráví o vzniku vesmíru a vzniku života. Autoři mezi obojím vytvářejí paralelu: podle nich vývoj každého živého jedince odpovídá ve zkratce vývoji kosmu i vývoji života na Zemi a stejně jako ony spěje od zárodku k zániku. Sledují vznik hmoty a její přeměnu v hmotu živou, s níž přicházejí i pojmy času a prostoru. Dotýkají se základních filozofických otázek, na něž hledají srozumitelné odpovědi. V jejich díle se tak originálním způsobem propojují obrazy velkých přírodních úkazů (vodopády, bouře, mořské vlny) s makrodetaily, jež často slouží k vysvětlení složitých jevů (rozpouštějící se vitamin C tak dokáže nahradit kosmické „vření“, žhavé uhlíky nahrazují mohutné erupce lávy atd.). Nezvyklý je i výběr živých tvorů (často velmi bizarních), na nichž se prezentují takové jevy jako jsou páření, plození či smrt. Filmaři natáčeli v různých zemích a v různých prostředích. Ve vodě, pod vodou, na mořském břehu i v pralese. Unikátní jsou záběry fází vývoje různých živých plodů. Tvůrci pracují s mnoha filmařskými postupy (např. časosběrné snímání) a s nezvyklými úhly pohledu. Vedle nesporné naučné hodnoty má film i velkou hodnotu estetickou. Některé záběry mají kvality výtvarných děl, zejména abstraktních nebo dokonce surrealistických. Zcela zásadní je vynikající proměnlivý hudební doprovod Bruna Coulaise, používající nejrůznější postupy a druhy hudby, a vůbec celý design zvuku. – Snímek sice není koncipován jako didaktický, ale jistě je vhodným doplňkem výuky. Proto jej český distributor opatřil dabingem. Výběr spíkra však bohužel nekoresponduje s projevem afrického vypravěče, který používá zvláštní jazyk. – Tvůrci snímek osobně uvedli při zahájení letošní české přehlídky Filmostrada.
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2005/9