Příběh Alvina Straighta

Známý kultovní režisér David Lynch překvapil tentokrát jednoduchostí, srozumitelností i kvalitou příběhu. Podle scénáře Johna Roache a Mery Sweeneyové vzniklo úsměvné drama o obyčejném člověku, jehož zastihneme na začátku v malé vesničce v severní Iowě. Zatrpklý starý vdovec s chatrným zdravím žije se svojí dcerou Rose (Sissy Spaceková), která je okolím považována za prostoduchou. Při jednom ze svých těžkých úrazů se od ní dozvídá, že jeho bratr Lyle je na tom ještě hůř po záchvatu mrtvice. Alvin bratra neviděl celých deset let a nešťastná událost jej donutí vážně uvažovat o jeho návštěvě. Bratr ale bydlí v sousedním státě Wisconsin v městečku vzdáleném 600 km. Zarputile hrdý Alvin se špatným zrakem a nedostatkem peněz nemůže snést představu, že by ho někdo za bratrem svezl. Proto vymyslí svůj bizarní plán…

Příběh, který lze číst jako metaforu o americkém mýtu o svobodě a hledání, či konfrontaci osobního morálního kodexu s obecně uznávanými normami, je přitom zpovědí o bratrské lásce. Snímek vznikl na základě skutečných událostí, které se odehrály v roce 1994 během putování třiasedmdesátiletého Straighta z Laurens v Iowě do Mt. Zion ve Wisconsinu. Cesta, již uskutečnil na zahradním traktůrku značky John Deere, zahrnovala několik stovek mil a trvala více než šest týdnů. Vynikající představitel Alvina Richard Farnsworth (1920–2000), někdejší kaskadér, jenž několika hereckými party přesvědčil o svém nesporném talentu i pro tuto profesi, se po mnoha letech v ústraní vrátil na filmové plátno. Rozloučil se tak nadobro se svými diváky, protože rok nato 6. října 2000 ukončil dobrovolně svůj život výstřelem z pistole.

Jeho výrok „Tohle je film, na který s hrdostí vezmete své děti“ přesně charakterizuje atmosféru snímku, ostatně i David Lynch jej označil jako „docela normální film“. Snímek získal řadu cen na festivalech nezávislých filmů i dvě prestižní nominace na Zlatou palmu a Zlatý glóbus.

Zdroj: ČT

Úsměvný dramatický příběh kultovního režiséra Davida Lynche.
Hlavní hrdina Alvin Straight se ve svých třiasedmdesáti letech rozhodne podniknout cestu ze svého rodného městečka Laurens v Iowě do Mount Zion ve Wisconsinu, aby se udobřil se svým starším bratrem Na tom celém by ještě nebylo nic tak zvlášního, kdyby Alvin neměl v úmyslu urazit cestu dlouhou 317 mil na svém zahradním traktůrku ...

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora


Hrdinou filmuje Alvin Straight, starý farmář, zatrpklý vdovec s chatrným zdravím ze severní lovy, který se rozhodne naposledy navštívit svého ještě nemocnějšího bratra ve více než 600 kilometrů vzdáleném městečku ve Wisconsinu. Alvin špatně chodí, nesmí řídit a nerad jezdí autobusem, proto se rozhodne podniknout celou cestu na třicet let starém zahradním traktůrku. Na cestě potká spoustu různorodých lidiček, představujících vzorky „typických" Američanů.
Jednoduchý, prostý a lineárně vyprávěný příběh, který se „řítí" vpřed rychlostí 5 mil za hodinu, byl natočen podle skutečné události z roku 1994. V Lynchově podání jde ale především o metaforickou interpretaci amerického mýtu o svobodě a hledání.
Na otázku, čím to, že místo další kuriózní výpravy do světa podvědomí vypráví víceméně přímočarý film, odpověděl David Lynch na festivalu
v Cannes 1999 takto: „Měl jsem pocit, že lidi dnes na takový film čekají, že je něco ve vzduchu."
Program ART

Autor/Zdroj: /Kino ART


Úsměvné drama kultovního filmaře Davida Lynche se začíná v Laurens, malé vesnické komunitě v severní lowě, kde žije zatrpklý vdovec s chatrným zdravím - Alvin Straight (jeho představitel Richard Farnsworth získal Oscara za Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli). Po jednom ze svých domácích úrazů a návštěvě lékaře mu dcera Rose (Sissy Spaceková) sděluje, že jeho bratr Lyle (Harry Dean Stanton) je na tom mnohem hůř - ranila ho prý mrtvice. Alvin znesvářeného bratra neviděl po celých deset let a nyní začne uvažovat o návštěvě. Je tu ovšem „menší" problém: bratr bydlí až v sousedním státě Wisconsin v městečku vzdáleném přes 600 km. Zarputile hrdý Alvin se špatným zrakem a nedostatkem peněz odmítá možnost, aby ho někdo za bratrem svezl. Brzy vymyslí bizarní plán: uskuteční cestu na svém zahradním traktůrku. Rychlostí pěti mil za hodinu „se řítí" rovinatou podzimní krajinou... Lynchovo road movie (jehož scénář je dílem Mary Sweeneyové a Johna Roache) představuje moderní variaci na téma amerického mýtu o svobodě a hledání. Překvapuje jednoduchostí a přímočarostí příběhu o bratrské sounáležitosti a individuální lidské odpovědnosti. „Tohle je film, na který s hrdostí vezmete své děti," řekl o Straight Story herecký protagonista Richard Farnsworth. Dílo bylo nominováno za Zlatou palmu v Cannes.

Autor/Zdroj: /Kino AERO

Straightovým příběhem David Lynch své skalní příznivce asi poněkud zklame. Nečekejte Ligh Highway ani Modrý samet, Straightovým příběh je líbivá, romantická pohádka, vyzařující spoustu optimismu a potvrzující starou pravdu, že skutečný talent může cokoliv.
Třiasedmdesátiletý Alvin nemůže na nohy bez dvou holí, neměl by kouřit ani pít a rozhodně by se měl šetřit. Což jsou přesně ta slova, která ho, vyřčena iowským lékařem, inspirují k jistotě, že musí ještě jednou vidět bráchu ve Wisconsinu. Se zahradním traktůrkem a přívěsem to Alwin zmákne za šest týdnů a co všechno cestou potká, si nechte vyprávět. Nudit vás pan Lynch ani v této romanci nebude.

Autor/Zdroj: /Cinema


Podobně jako Quentin Tarantino v Jackii Brovnové (1997), přišel i David Lynch s filmem, který svou poetikou vybočuje ze všeho, co tento kultovní režisér dosud natočil. Film s názvem Příběh Alvina Slraighta vznikl podle skutečných události a je nostalgicky laděným komediálním road movie o starém muži, jenž podnikne dlouhou cestu za svým bratrem, aby se smířil s ním i s prožitým životem. - Třiasedmdesátiletý vdovec Alvin Straight vyrazí z lowy do sousedního státu Wisconsin na jediném dopravním prostředku, který ovládá: na zahradním traktůrku. Pohybuje se pomalým tempem (jak na silnici, tak při běžné činnosti) ale o to houževnatěji. Rozhodujícím impulsem pro podniknutí neobvyklé anabáze je pro něj vědomí, že se neodvratně blíží konec života. - David Lynch počítá s divákem, jenž zná jeho předchozí dílo a jenž po idylických záběrech z upraveného maloměsta očekává brutální násilí a zobrazení těch nejhorších nočních můr. Místo toho však překvapivě nastupuje působivý civilní příběh o obyčejných lidech, pojednaný bez jakýchkoli vypravěčských nástrah, ozdob či kliček (odtud slovní hříčka v původním názvu, který lze přeložit i jako Normální příběh). Postava starce, cestujícího stovky mil na zahradní sekačce v době moderních dopravních prostředků (a elektronických médií), mimo jiné oživuje prapůvodní lidské představy o vzdálenostech a o čase. nutném k jejich překonávání (co je např. pro letadlo otázkou pár desítek minut, znamená pro Alvina Straighta několikatýdenní výpravu). To ovšem souvisí s Lynchovým novým pojetím motivu cesty: putování není ani útěkem (Zběsilost v srdci) ani blouděním (ubíhající symbolická silnice v Lost Highway), nýbrž očistným rituále,. jenž prostě musí být namáhavý a zdlouhavý: nelze si představit, že by Alvin Straight dosáhl duchovního rozměru svého cíle např. s pomocí auta nebo dokonce telefonu (proto se celé vnitřně patetické vyvrcholeni nakonec odehraje pouze v kusém dialogu, v Lyleově poznámce o tom, čím za nim bratr přijel). Režisér přitom v několika postavách a detailech nezapře svá tradiční temná témata (viz Alvinovo válečné trauma či zoufalou řidičku. která trpí tím. že proti své vůli takřka denně zabíjí autem svá oblíbená zvířata, jeleny), prolínající se s melodramatickým podtextem a "shozená" jemnými vizuálními gagy (např. kontrast patetické hudby, a širé krajiny s hrdinovým hlemýždím tempem). - Lynchův vybroušený snímek přinesl životní roli devětasedmdesátiletému herci a bývalému kaskadérovi Richardu Farnsworthovi.

Autor/Zdroj: Kubina Zdeno/Filmový přehled


Třiasedmdesátiletý vdovec Alvin Straight jednoho dne upadne na zem v kuchyni svého domku v městečku Laurens v Iowě. Když ho dcera Rose zvedne a doveze k doktorovi, dozví se Alvin, co nikdy nikdo vědět nechce: je starý a nemocný. Odmítne se podrobit vyšetřením a s mlčenlivou nechutí přijme hole, které se kvůli pokročilé artróze mají stát věrnými průvodkyněmi sklonku jeho života. Zbývá mu posedávat na zápraží, čekat na další, možná už vražedný atak nějaké choroby a civět na přerostlý trávník. Smrtící pohodička.
Jenže Alvin tuhle bezvýchodnou "nabídku" osudu nepřijme. Když se dozví, že jeho staršího bratra Lyleho postihl záchvat mrtvice, rozhodne se ho navštívit. Jenže jak, když bratr žije až v Mt. Zionu ve Wisconsinu a on nemá na autobus, kvůli slabému zraku nesmí řídit a nevydrží vlastně ani chvíli stát? Stárnoucí a mentálně lehce opožděná Rose podezřívavě sleduje, jak si otec dává dohromady zahradní traktůrek a omšelý pňvěs. Zvyklá nikdy neprotestovat proti šílenostem života, nakoupí mu v krámě uzené salámy, Swisherovy cukrovinky a repelent a Alvin jednoho slunného zářijového jitra vyrazí. I když na první pokus to nevyjde a on se potupně vrací domů na korbě valníku, podruhé - na poněkud zánovnějším stroji značky John Deere z roku 1966 - se stařec opravdu vypraví na cestu dlouhou šest set kilometrů. Šest týdnů, s nutnými zastaveními vynucenými podzimní přeprškou či pouhou potřebou spánku, Alvin rychlostí sedm kilometrů za hodinu spřádá svůj vlastní malý příběh do podoby velkého vyprávění o svobodě, vůli a pokání...
To vše se nedávno opravdu stalo, i když skutečný Alvin Straight už je pár let v Pánu. A děje se to znovu, ve filmu: bez brutálních krvavých detailů, blairských čarodějnic a temných stránek síly. Dokonce bez neslušných slov. Hrdinu nového filmu Davida Lynche nikdo neokrade, ani nepřepadne, nepřiplete se mu do cesty nebezpečné městečko Velký Tuňák či pokušitelsky osudová dvoj-žena v podání Patricie Arquetteové. Jediná protivenství, která musí filmový Alvin přemáhat, souvisejí s ním samým a s jeho traktůrkem. S tím tvoří zvláštní dvojjedinou bytost. Stejně jako vozítko určené jen ke zdolávání zahradních pidivzdáleností totiž stařec touží dokázat, že ještě nepatří do šrotu.
Také občasné "vzrušující" okamžiky vyprávění souvisejí s traktorem: jednou selžou brzdy pň cestě z kopečka, jindy chcípne motor... Ta napínavější story se však odehrává mimo plátno, v Alvinově hlavě. Zatímco filmaři se u "skutečných příběhů" soustřeďují na fabulaci faktů, Lynch nabízí divákům víceméně opravdu jen pohled na neznámého dědka, vlekoucího se na traktůrku mezi kukuřičnými lány. Příběh Alvina Straighta je fabulovaný jen do té míry, že se s hrdinovou minulostí seznamujeme postupně. Při rozhovorech se stopařkou uprchlou z domova, hádavými jednovaječnými dvojčaty mechaniky, válečným veteránem, knězem či hostinským se tak dozvídáme víc o smyslu Alvinovy cesty: s bratrem se totiž po divoké hádce neviděl celých deset let. Bezúčelně podivínský vrtoch s traktůrkem se ukazuje být způsobem, jak odčinit smrtelný hňch pýchy a zloby spáchaný na svém bližním. Kajícný Alvin, který se ctí prošel peklem poznání, se tak stává důstojným společníkem předchozích velkých lynchovských postav - Sloního muže Merricka, Sailora ze Zběsilosti v srdci či nešfastné Laury z Twin Peaks.
Z nápadu (v rámci autorovy tvorby ojedinělého) natočit "skutečný příběh" vznikl komorní a zřejmě velmi osobní film: vůbec póprvé se u Lynche stává ústředním tématem problém stáří. Situace otce, na počátku Modrého sametu stiženého bizarním ochromením při kropení trávníku, je tentokrát nahlížena nikoli zvnějšku, ale zevnitř. Ve filmu se mladší lidé - ti, kteří se pohybují rychle - objevují jen jako vysloveně epizodní postavy z jiného světa, se kterými hrdina prakticky nemůže najít společnou řeč.
Pomalost, stroze vyjádřená záběry zvolna se sunoucí přerušované silniční čáry a hrdiny plazícího se na traktůrku krajinou, se stává klíčem k vyprávění. Lynch nás dokáže zpomalit stejně šikovně, jako nás předtím strhl k šílené jízdě ztracenými dálnicemi svých temných světů. O tom, že si stále udržuje nadhled, svědčí především osvobozujícně velebné lety kamery nad krajinou, povznášené živoucně countryovými melodiemi Angela Badalamentiho. Jinak režisér vlastně dělá totéž co dřív: výsostně surrealisticky si pohrává s tím, na co jsme ve filmu (a v životě) zvyklí. Žánrové hrátky se tentokrát dotýkají jak road movie (jenže pomalé a s přesným cílem), tak westernu (jenže se starým kovbojem na traktoru). Nevšedním cílem vyprávění se stává dojem solidní všednosti a normálnosti: vybraně absurdní historku o chlápkovi putujícím krajinou na traktůrku jsme nuceni strávit bez příkras - včetně dobrodiní známého hereckého obsazení. Jediné opravdické hvězdy, které se ve filmu objeví, jsou ty na nebi (ale zato "obloha je jich sakra plná"). Vesměs nepovědomí představitelé v čele s dokonale přesvědčivým veteránem Richardem Farnsworthem zvyšují dojem autentičnosti. I Sissy Spaceková dělá všechno pro to, abyste ji v roli koktavé retardované Rose nepoznali.
Lynchovi příznivci, očekávající další šokový nářez ve stylu Lost Highway, budou tímto minimalistickým filmem nejspíš znechuceni stejně jako onehdy Tarantinovou podobně zpomalenou Jackií Brownovou nebo rafinovaně zchaotizovaným Gilliamovým Strachem a hnusem v Las Vegas. Ti, kteří drozda s broukem v zobáku v závěru Modrého sametu vítali jako skvěle absurdní vtip, nemohou než "Alvina" zaraženě zavrhnout jako prvoplánový kýč. Ani scéna s automobilistkou zabíjející jeleny totiž nemůže zakrýt smutnou pravdu: David Lynch opravdu nemá (a nikdy neměl) normální smysl pro humor. Podívejte se na ty procítěné krajinky: má svou Ameriku opravdu rád, i když hollywoodsky standardní vzdávání cti hvězdnaté vlajce je mu cizí. Jelení hlavu na stole v Twin Peaks, drozda, růžičky a bílé ploty v Modrém sametu, Dobrou vílu ve Zběsilosti v srdci a celý Příběh Alvina Straighta myslí - po svém - skutečně vážně. Proto nemyslím, že ve svém novém filmu jen provokativně staví na hlavu svou pomyslnou "povinnost" šokovat: hádám, že prostě pořád zůstává v tomtéž klidu jako dřív.
Počkejte, až vás poprvé v životě hned za úsvitu chytí revma. Budete vědět, o čem všem byla řeč.

Autor/Zdroj: Prokopová Alena/Cinema