Přes kosti mrtvých

Po úspěchu koprodukčního Hořícího keře, který si odnesl úctyhodných dvanáct Českých lvů, se slavná polská režisérka Agnieszka Hollandová vrací komornějším dílem, oceněným letos na Berlinale za „otevření nových perspektiv filmového umění“. Režisérka a spoluscenáristka vyšla z románu Olgy Tokarczukové s názvem Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých a natočila morální drama z polsko-českého pohraničí, které sužují podivné události.

Nebývale krutým způsobem tam totiž někdo vraždí lidi i zvěř a s neschopností představitelů vesnice cokoliv řešit se nehodlá smířit učitelka v důchodu Janina Dušejková. Temperamentní dáma nejde pro ostré slovo daleko, obzvlášť pokud někdo ubližuje její milované přírodě. S nesourodou skupinou přátel, mezi nimiž se objeví i Miroslav Krobot jako zapálený entomolog, se rozhodne přijít případu na kloub. Spravedlnost je totiž jejím hnacím motorem a u zkorumpované policie či lhostejných politiků se jí očividně nedovolá. Hollandová skrze sympatickou outsiderku tepe do zkažené společnosti, satirická linka je však v souladu s tou detektivní – stále sledujeme vyšetřování neobvyklých zločinů, v nichž kontrastuje pohoršení nad vraždami lidí s naprostou apatií většinové společnosti vůči vybíjení zvířat.

V hlavní roli exceluje Agnieszka Mandatová, z jejíhož výkonu byla nadšená i autorka předlohy a spoluautorka scénáře Tokarczuková. Její kniha vypráví o vztahu člověka a zvířete, hranicích lidské aktivity či ochotě přihlížet zlu. Tyto silné myšlenky Hollandová zpracovala vizuálně poutavým a akurátně naléhavým stylem, který diváka víc a víc vtahuje do děje. Vzpoura outsiderů se zde potkává s generační výpovědí stárnoucích hippies, kteří se svými ideály a otevřeností už v dnešním světě nemají místo – pokud si ho tedy sami nevybojují. Ale kam až smějí zajít? Kladením těžkých otázek toto nenápadné dílo rozhodně nešetří.

Mojmír Sedláček
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017

POZOR SPOILER

Postarší učitelka v důchodu Jana Dušejková žije sama na samotě. Společnost jí dělají jen dvě fenky, Bělka a Lea. Učitelka se zajímá o horoskopy a moc kamarádek nemá. Jedna z nich je mladá dívka, které ona říká Dobrá Zpráva. Učitelka si ji oblíbila, ale vytýká jí zaměstnání u boháče Vepřeka, který vlastní kožešinovou farmu. Jednou po návratu domů zjistí, že její psi zmizeli. Hledání je naprosto marné. I když zapojila celou třídu, což je jí vytýkáno.

Po dvou měsících za ní přichází soused Swerčinsky, našel mrtvolu jiného souseda. Tomu Dušejková říkala Velká Stopa. Dušejkovou zaujmou zvířata kolem, která tam stojí naprosto beze strachu. Jeho smrt Dušejkové moc nevadí, muž byl pytlák. Když jde Swerčinsky telefonovat, najde zde v domě fotografii, kterou si uschová a nikomu o ní neřekne. Také pak zjistí, že Dobrá Zpráva je plně v rukou Vepřeka. Když jednou spolu s Dobrou Zprávou pomohou mladíkovi jménem Dion, co dostal záchvat, tento k Dušejkové přichází s dárkem. Spoelčně pak najdou i mrtvolu místního velitele policie. Kolem jsou stopy srny, ty stojí poblíže a evidentně se nebojí. Dušejková ví, že měl v horoskopu, že zemře vinou zvířete a u něj to vypadá, že byl kopnut do hlavy. A pak najednou mizí Vepřek. Farma je prázdná a on nikde. Je nalezen o hodně později, to entomologem Borosem Šnajderem. S tím se učitelka sblíží a nechá jej u sebe i přespat. To když se předtím společně se sousedem trochu napili a zakouřili travičku. Pak přichází Dion se zprávou, že Dobrá Zpráva byla zatčena v souvislosti s Vepřekem. Případ řeší Swerčinského syn a ona mu předkládá hypotézu, že zabíjí zvířata. Jako mstu za to, co dělají oni jim. Neuspěje a další rána je, když ji Boros opouští, protože má své povinnosti.

Pořádá se maškarní bál a učitelka se jej účastní v masce vlka se Swerčinským v masce Červené Karkulky. Po této trachtaci je předseda místního mysliveckého spolku nalezen mrtvý, Jana je zatčena. Prý byla poslední, kdo jej viděl živého. On je mrtvý v souvislosti s brouky, které zkoumal Boros. Jana je propuštěna, stejně jako Dobrá zpráva, kterou již očekává Dion. Dušejková ztropí další hysterický výstup v kostele, když ji rozčílí kázání faráře, kterému ona říká Šelest. Dion již pospává s Dobrou Zprávou a sděluje jí, že už zná vraha mrtvých mužů. Když jedou s touto zprávou za Janou, vidí hořet místní kostel. Také se po telefonu dozví, že Šelest to má za sebou. Policie si také dává dohromady spousty souvislostí a dvě auta jedou zatknout pachatele všech zločinů…

Polsko-české pohraničí, pokryté hlubokými lesy, by na první pohled mohlo být místem, kde se harmonicky potkává člověk s přírodou. V žánrově nezařaditelném snímku Agnieszky Hollandové je ale drsná krajina přesným opakem, bojištěm, kde se střetávají dva světonázory. Agilní, excentrická Janina Dušejková (Agnieszka Mandatová) miluje zvířata a s velkou nelibostí nese myslivecké výpravy, které v okolí probíhají i mimo loveckou sezonu. Dušejková je přesvědčená, že zabít zvíře znamená vraždit. Proti svérázné ženě ale stojí myslivci, v jejichž řadách se sdružuje honorace včetně policistů či faráře. Když pak začnou okolí děsit tajemná zmizení a prapodivná úmrtí, vyvstane otázka, zda se nezačala mstít samotná příroda. Rebelie přichází z nečekaných míst – a je stejně vyhrocená, jak moc je zkorumpovaný systém cynický. Unikavá je ale i struktura thrilleru, který napětí ředí poťouchlým, černým humorem. Režisérka za něj dostala Cenu Alfreda Bauera za umělecký přínos na letošním Berlinale.

Jan Škoda
MFF Karlovy Vary 2017

„Jsem už ve věku a také ve stavu, kdy si pokaždé před usnutím musím dobře umýt nohy, pro případ, že by pro mě v noci přijela sanitka.“ – Janina Dušejko

Přes kosti mrtvých je film světově známé režisérky Agnieszky Holland na motivy úspěšné polské novely Olgy Tokarczuk „Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých“.
Skrze energickou a značně excentrickou postavu Dušejkové, učitelky angličtiny v důchodovém věku, sledujeme vzrůstající hrůzu malé osady na polsko-českém pohraničí, ve které se v v rychlém sledu stane několik záhadných vražd bez jasně vysvětlitelné logiky nebo motivu. Hrůza a zděšení z vražd kontrastuje s obecným nezájmem, který doprovází masové vybíjení divoké zvěře v právě probíhající lovecké sezóně. Dušejková je nejen milovnicí zvířat, ale také ochránkyní všech divných a ‘jiných’ obyvatel Kłodzké kotliny, kde se příběh odehrává. Skrze Dušejkovou začínáme v příběhu postupně odhalovat, kdo stojí za prapodivnými vraždami a jak souvisí s vyvražďováním zvěře.
Nutprodukce

Skrze energickou a značně excentrickou postavu Janiny Dušejkové (Agnieszka Mandat), učitelky angličtiny v důchodovém věku, sledujeme vzrůstající hrůzu malé osady na polsko-českém pohraničí, ve které se v rychlém sledu stane několik záhadných vražd bez jasně vysvětlitelné logiky nebo motivu. Hrůza a zděšení z vražd kontrastují s obecným nezájmem, který doprovází masové vybíjení divoké zvěře v právě probíhající lovecké sezóně. Dušejková je nejen milovnicí zvířat, ale také ochránkyní všech divných a ‘jiných’ obyvatel Kłodzké kotliny, kde se příběh odehrává. Skrze Dušejkovou začínáme v příběhu postupně odhalovat, kdo stojí za prapodivnými vraždami a jak souvisí s vyvražďováním zvěře.

Zdroj: CinemArt