Pošťák vždy zvoní dvakrát

Americký spisovatel James Mallahan Cain je jedním z představitelů tzv. drsně
školy. Jeho první a nejznámější román Pošťák vždycky zvoní dvakrát vyšel v roce
1934 a od té doby byl již čtyřikrát zfilmován: ve,Francii v.r. 1939 (režie Pierre
Chenal), v Itálii r. 1942 (pod názvem Posedlost jako celovečerní debut Luchina
Viscoittiho, který příběh zjednodušil a přesadil do tehdejší Itálie, FP 44/58)
a v USA (1946, r. Tay Garnett; á 1981, r. Bob Rafelson). Adaptace Boba
Rafelsona Pošťák zvoní vždy dvakrát zůstala literární předloze nejvěrnější; Tay
Garnett se totiž pro potíže s Cenzurou musel vyhýbat především milostným
scénám. Tvůrci poslední verze však počítají se všeobecnou znalostí románu a
místo společenské kritiky či složitého popisu pečlivě připravených pokusů o
vraždu se soustřeďují na vývoj vášnivého mileneckého vztahu, jenž prochází
těžkou zkouškou společné nesené viny. - Milenci Frank a Cora se ocitnou pod
nátlakem zástupců vlivné pojišťovny a podplacené justice, protože spolu zavraždili
Cořina manžela. Díky protřelému právníkovi vše dopadne nad očekávání
dobře, ale z milenců se vinou jejich slabosti stanou nepřátelé. Poté, co k
sobě opět naleznou cestu a co si uvědomí, že erotické poblouznění dozrálo v
opravdovou lásku, zasáhne zničující nešťastná náhoda. Na rozdíl od románu
i jeho předešlých filmových verzí hrají v Rafelsonově pojetí větší úlohu erotické
scény. Spíš než autonomním uměleckým tvarem (Viscontiho Posedlost stála v počátcích
italského neorealismu) je Rafelsonův film profesionálně dokonalou
ilustrací románu, v níž vynikají herecké výkony obou hlavních představitelů a
dusná atmosféra. Vytvořená kamerou Svéna Ňykvista.
Filmový přehled 1995/1/25

Americký spisovatel James Mallahan Cain je jedním z představitelů tzv. drsné školy. Jeho první a nejznámější román Pošťák vždycky zvoní dvakrát vyšel v roce 1934 a od té doby byl již čtyřikrát zfilmován: ve Francii v r. 1939 (r. Pierre Chenal), v Itálii r. 1942 (pod názvem Posedlost jako celovečerní debut Luchina Viscontiho), a v USA v r.1946, (r. Tay Garnett) a v r.1981 (r. Bob Rafelson).
Adaptace Boba Rafelsona Pošťák zvoní vždy dvakrát zůstala literární předloze nejvěrnější; Tay Garnett se totiž pro potíže s cenzurou musel vyhýbat především milostným scénám. Tvůrci poslední verze však počítají se všeobecnou znalostí románu a místo společenské kritiky či složitého popisu pečlivě připravených pokusů o vraždu se soustřeďují na vývoj vášnivého mileneckého vztahu, jenž prochází těžkou zkouškou společně nesené viny. – Milenci Frank a Cora se ocitnou pod nátlakem zástupců vlivné pojišťovny a podplacené justice, protože spolu zavraždili Cořina manžela. Díky protřelému právníkovi vše dopadne dobře, ale z milenců se vinou jejich slabosti stanou nepřátelé. Poté, co k sobě opět naleznou cestu a co si uvědomí, že erotické poblouznění dozrálo v opravdovou lásku, zasáhne zničující nešťastná náhoda.
Rafelsonův film je profesionálně dokonalou ilulstrací románu, v níž vynikají herecké výkony obou hlavních představitelů (Jack Nicholson a Jessica Langeová) a dusná atmosféra, vytvořená kamerou Svena Nykvista.
Kino Aero

Osudová láska mezi Frankem a Corou, vede milence k rozhodnutí zbavit se nepohodlného manžela. Dokonalý zločin a strach z prozrazení se však nesmazatelně podepíšou na jejich vztahu.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály videodistributora