Post Mortem

Je rok 1973. Podivínsky Mário pracuje v márnici v Santiagu de Chile a je bezhlavo zmilovaný do starnúcej tanečnice Nancy. Keď vypukne štátny prevrat, Nancy zmizne a Mário sa púšťa do zúfalého pátrania. Najskôr sa však musí vysporiadať s náporom obetí prevratu, ktoré zaplnili jeho márnicu. Chilský režisér Pablo Larraín patrím k najvýznamnejším latinskoamerickým režisérov súčasnosti a vo filme, ktorý bol nominovaný na benátskeho Zlatého leva, sa nekonvenčným spôsobom vyrovnáva s jedným z najtragickejších období chilských dejín.

Zdroj: RTVS

Píše se rok 1973. Podivínský Mário pracuje jako asistent v jedné z márnic v chilském hlavním městě a je bezhlavě zamilovaný do stárnoucí varietní tanečnice Nancy. Když už to vypadá, že se mu podaří s ní navázat intimnější vztah, propukne státní převrat a Nancy zmizí. Mário se pouští do zoufalého pátrání s překvapivým koncem. Nejdříve však musí zpracovat to, co státní převraty většinou přinášejí – tisíce mrtvých těl, která zaplavila jeho márnici. Režisér Pablo Larrain patří v současnosti k nejdůležitějším latinskoamerickým filmařům. Ve svém druhém celovečerním filmu Post Mortem nahlíží jednu z nejtragičtějších epizod v dějinách Chile zcela nekonvenčním pohledem hrdiny, který se veřejného života straní, ale politika ho krutě a až kafkovsky dožene.

Komorní milostný příběh Post Mortem je třetím celovečerním snímkem chilského režiséra Pabla Larraína (nar. 1976) a odehrává se během několika zářijových dnů 1973, kdy v Chile došlo k vojenskému převratu. Státní zaměstnanec Mario je zapisovatelem v márnici. Bydlí sám v prostém přízemním bytě a tajně miluje (a denně sleduje) odkvétající tanečnici Nancy z protějšího domku. Když už se odváží oslovit ji a seznámit se s ní, dojde k převratu. Ženě se podaří při razii uniknout a ukrýt se v přístěnku na dvoře. Mario se o ni stará do dne, než náhodou zjistí, že tam není sama. Pak je všechno jinak... - Post Mortem je smutným příběhem dvou obyčejných lidí na pozadí celonárodní tragédie. Retrospektivně odvyprávěný příběh, o kterém režisér mj. prohlásil, že se opírá jak o individuální svědectví a historická fakta, tak i o fikci, vznikl na základě novinového článku o skutečném Mariu Cornejovi, který se stejně jako filmový Mario zúčastnil pitvy chilského prezidenta Salvadora Allendeho.
-kat-, Filmový přehled 2011/9

Chile 1973, hlavní město. Podivínský Mario Cornejo pracuje v márnici jako zapisovatel: sestavuje zprávy z pitev, které vyhotovují soudní lékaři. Prožívá zrovna milostné opojení varietní tanečnicí Nancy, když dochází ke státnímu převratu. Márnici zaplavují stovky mrtvých těl a v doprovodu absurdity a chaosu se do Mariova soukromí vnutí převratné události, které vejdou do historie země. Slovo režiséra: „Je to příběh zdánlivě bezvýznamné a nezajímavé dvojice. A je to příběh Chile v době vojenského puče. Mariův nedostižný cíl dobýt vysněnou ženu je stejně nedostižný jako cíl národa, jenž se snaží dosáhnout neuskutečnitelného politického modelu – socialismu. A to všechno uprostřed mrtvol těch, kteří umřeli pro ideály, jež jim byly vnuceny bez ohledu na důsledky...“
MFF Karlovy Vary 2011