"Pod žhavým nebem". Filmové náměty se přizpůsobovaly časovým zájmům obecenstva. Místní revoluce i velké občanské války byly umožňovány obchodem, či lépe řečeno podloudnictvím se zbraněmi. To se pochopitelně nedělo v malém: celé lodi byly nakládány takovým zbožím a unikaly kontrolám úřadů. Kapitánem takové lodi se stává bývalý kapitán Kallesperg.
Na náklad se příjde náhodou a spojenec zločinného podloudníka, způsobí výbuch na lodi, takže se loď potápí. Ale nesměl by tu být odvážný a rozhodný kapitán. Zkrotí poplašené pasažéry a s lodníky, z nichž každý je na svém místě nejen v povinnosti ale i v poslušnosti, zachrání loď. Tyto záchranné práce svou zajímavostí a napínavostí byly nejpoutavějšími a nejrušnějšími okamžiky filmu. Dávají také vyniknout hereckým schopnostem chlapáckého blonďáka
Hanse Alberse. Bez příkras a přehrávání tu podává svého kapitána, muže na pravém místě, bez bázně a hany a úsměv, který se mu rozhostí po jeho mužné tváři přechází i na tváře jeho posádky, protože všichni jsou spokojeni vědomím dobře vykonané povinnosti. To trochu naznačuje obsah druhé části filmu.
V první se divák dozvěděl, proč byl kapitán zbaven svých důstojnických práv a proč se dal do služeb podezřelých lidí: lékař na stanici kdesi kolem rovníku, jeden z lidských ztroskotanců, alkoholik, místo aby zachránil kapitánova přítele, konstatoval choleru a nařídil karanténu. Kapitán neposlechne a je potrestán. Aby se pak mohl ujmout milenky po zemřelém kamarádovi a zachránit ji před spodinou života, příjme velení na lodi podezřelé společnosti. Poměr mezi oběma lidmi je ovšem prost vší sentimentality.
Vídeňačka
Lotte Langová hrála mělké, skoro hloupoučké stvoření, žvanilku s velkými plány, ale malými schopnostmi, a právě takovým rozhledem, avšak celkem byla docela milá a nakonec vyhrála kapitánovo srdce. Ve spojení severoněmeckého kapitána a Vídeňačky mohl někdo hledat chtěnou symboliku, ale asi zde šlo pouze o vyjádření úcty ke kontrastu obou typů, mužského a ženského.
