Pod maskou [TV inscenace]

Životopisná televizní hra o Josefu Myslivečkovi si vzala za cíl přiblížit osudy hudebního skladatele, jenž se proslavil v Itálii i jako učitel W. A. Mozarta, ale donedávna nebyl u nás příliš známý. Autor byl v Itálii nazýván Il Divino boemo, napsal 26 oper a řadu dalších děl.

V retrospektivě skladatel (A. Procházka) vzpomíná na své začátky i klíčové body svého života. Z Prahy se mu podařilo odjet do Itálie, v Benátkách ho učil Pescetti (O. Sklenčka) a v Parmě slavil první úspěchy svými operami. Setkal se však i s nepřátelstvím a závistí, Italská kritika v něm vidí cizince. Nejvíc ho ale ničí vztahy s primadonami, zpěvačkami. Lucrecia (M. Malá) ho obtěžuje svou žárlivostí, primadona Catarina Gabrielli (R. Rázlová) svými rozmary a sobectvím. Mysliveček se setkává s ještě nedospělým W. A. Mozartem (D. Schneider), který ho velmi obdivuje. Úspěchy skladatele byly vyváženy složitými vztahy nejen se ženami. Závěr Myslivečkova poměrně mladého života byl nešťastný…

Zdroj: Česká televize

Jméno českého hudebníka Josefa Myslivečka, jeho prudce vzestupná cesta na výsluní slávy, vzrušující příběhy syna pražského přísežného mlynáře, zběhlého studenta staroměstského jezuitského gymnázia, zářivé hvězdy na italském hudebním nebi, zlákaly k románovému zpracování, vědeckým studiím a rozhlasovým pořadům mnohé. Myslivečkovo jméno a dílo je ve světové hudbě nepochybným pojmem a hodnotou. Ve svém nedlouhém životě poznal přízeň mocných, lásku nejslavnějších zpěvaček své doby, přepych a dostatek ve všem — í odvrácenou stranu štěstí, bídu, samotu, zapomenu-
tí, nevděk. Jeho život je svým vzrušujícím rytmem inspirující i pro dramatika.
Hlavní redakce dramatického vysílání ČST Praha nastudovala v roce 1985 insce-
naci autorů Františka Kožíka a Oldřicha Roháče a režiséra Zdeňka Kubečka Pod maskou, jejímž ústředním hrdinou je právě Josef Mysliveček. Zdeněk Kubeček o práci na inscenaci řekl: »Zmapo-vat celý Myslivečkův život v jedné televizní hře není možné, ani o to nešlo — šlo o to sdělit o Myslivečkovi to podstatné, co ho navždycky poznamenalo, určilo jeho životu směr a smysl. Stojí na konci svých dnů a dívá se zpět. My dnes samozřejmě s odstupem umožňujícím objektivní hodnocení Myslivečkova díla v kontextu s vývojem světové hudby stojíme v hlubokém obdivu k jeho mistrovství a také k životu tvůrce, v němž tak mnohé znamenala vůle, víra v talent, velká, vytrvalá, obdivuhodná práce vynikajícího hudebníka.«
Televize 1991/28/10,

Autor/Zdroj: /Česká televize