Perutě jitra

Příběh začíná roku 1889, kdy si jistý irský lord vezme za manželku krásnou cikánku Marii, avšak po pádu z koně záhy umírá. Jeho rodina cikány nenávidí, ženu vyhodí z domu a ta odchází hledat útočiště do Španělska. Téměř o půl století později, v roce 1937, se cikánka vrací zpět do Irska, aby unikla občanské válce ve Španělsku. Nepřichází však sama, cestuje s ní i vnučka Marie. Ta se zde zamiluje do mladého trenéra koní Kerryho. Avšak není všem trablům konec - Marie je ve Španělsku zasnobená a její snoubenec se jednoho dne objeví v Irsku...

"Perutě jitra". Cikanská romantika pomalovaných vozů, pestrých šatů žen, tančících děvčat, jásajících houslí, bezstarostného lidu. Vše ovšem stylizované pro filmový příběh. Zářivé slunce svítí na smaragdově zelené svahy, modré stíny leží v hlubokých údolích, krajina dýchající mírem a štěstím: jsme v Irsku. (Film je barevný). Láska lorda k cikánské krásce. Sňatek, smrt lorda, zapuzení vetřelkyně ze společensky jí nerovných kruhů. Pak po padesáti letech. Babička cikánka Marie, chce pravnučce z vévodské krve opatřit věno vítězstvím závodního koně. A tu začíná již moderní romantika. Opět láska děvčete, cikánské a vévodské krve ke kanadskému trenérovi. Derby v Epsonu v Anglii. A šťastný konec.

Annabella ve dvojí úloze: prababičky (ovšem v jejím mládí) a pak vévodkyně - cikánky, moderního sportovního děvčete, v němž zůstalo málo z tragičnosti jejich dosavadních úloh. Tím ale nemá být řečeno, že by tato její role nebyla dramatická. V tom je právě velikost této umělkyně, že radost a smích, dovádivost a dívčí vzdor dovede vyjádřit právě tak produševnělým a procítěným výrazem obličeje, očí a gesta, jako otřesy tragických událostí.