Perly z koruny

"Tajemství sedmi perel" je francouzský film, který byl v roce 1937 vyznamená na benátském filmovém festivalu. A po zásluze. Především pro svou originalitu. Bylo v něm vše nové: pojetí filmového děje, kde vtipné vypravování autora a režíséra je ilustrováno dejinnými událostmi čtyř století až do doby současné, neodolatelná ironie, s ní jsou komentovány velké dějinné události jsou výslednice sil často malicherných, účast předních herců v několika rozdílných úlohách - uvedeme jen Sacha Guitry sebe jako autora a režiséra, francouzského žurnalistu, Františka I. krále Francie, Barrasa, generála II. republiky, Napoleona III., nebo Jaquelina Delubacová hraje žurnalistovu choť, Marii Stuartovnu a Josefinu Beaufortovou, první Napoleonovu ženu.

Přitom zachovává režie všude náladu dobového prostředí, nesklánějíc se však před žádnou autoritou dějepisných učebnic tam, kde lze uplatnit dobrý vtip, duchaplný nápad, sarkastický pošklebek, ať jde o charakterizaci jejich chování či jejich mluvou. Výborná je například postava papeže Klementa VII. (Ermette Zacconi), který domněle dobromyslným chytráctvím sice vzbuzuje smích, ale neuráží i v umírání dokonce dojímá. Kromě dějinných obrazů je tu řada pohledů do denního rodinného života, do milostných dobrodružství, v nichž slabí mužové i ženy se lehce ocitají v osidlech chytřejších a vypočítavějších žen a mužů - to vše je demonstrováno na osudu sedmi perel, které papež Klement VII. opatřil po celém světě a věnoval své neteři Kateřině Medicejské jako svatební dar ke svatbě s francouzským princem.

Čtyři se octly v anglické královské koruně, tři byly uloupeny a jejich osudy jsou sledovány až do přítomnosti. Sled událostí není snad detektivkou, ale souhrnem oslnivých obrazů, režijních i hereckých nápadů, jiskřivých slov ve třech řečích, francouzské, italské, anglické duchaplně pronášených samozřejmostí, což vše se perlí jako šampaňské, vychutnává se, vytváří krásnou náladu bez vykoupení mravní kocovinou.

Spisovatel Jean Martin vypráví své manželce Françoise poutavý příběh sedmi perel, které sdílely zajímavé osudy svých majitelek. Původně daroval náhrdelník s perlami papež Klement VII. francouzské královně Kateřině Medicejské, po ní pak přešel na její snachu, skotskou královnu Marii Stuartovnu. Když ta byla popravena, čtyři z perel si ponechala její souputnice, anglická královna Alžběta I., po ní pak perly nosily všechny další anglické královny až po Viktorii v 19. století. Kam se ale poděly zbylé tři perly?...

Významný francouzský spisovatel, dramatik a herec Sacha Guitry ve svých dílech (což se týká i filmových scénářů) volně pracoval s historickou realitou, do jejíhož rámce dokázal zasadit působivý dramatický příběh. Takto zpracoval i scénář pro film PERLY Z KORUNY, režie se ujal Christian-Jaque, který se v průběhu 30. let vypracoval mezi úspěšné francouzské filmaře. Za zmínku stojí také technická spolupráce tvůrců, kteří již měli zkušenosti s historickými filmy (kostýmní výtvarník Georges K. Benda nebo filmový architekt Jean Perrier). V hlavní roli (respektive čtyřroli) se objevil sám Guitry, jeho partnerkou ve všech historických sekvencích byla jeho skutečná manželka Jacqueline Delubac. V dalších rolích hráli herci nejen francouzští, ale také italští a britští (ve všech třech jazycích byl také film namluven v zájmu zachování autenticity geografického zasazení). Film byl na svou dobu velmi drahým projektem, tehdejší upoutávky se pyšnily finančními náklady ve výši osmi miliónů franků, 250 herci v hlavních a vedlejších rolích a více než patnácti stovkami komparzistů. Na filmu participovala řada významných osobností divadla, které jinak s filmem spolupracovaly jen zřídka (za všechny uveďme slavnou francouzskou herečku Cécile Sorel). Film měl ve Francii premiéru 12. května 1937, téhož roku zabodoval na filmovém festivalu v Benátkách.