Pelle Dobyvatel

Rok na vsi. Tedy, přesněji   řečeno, dva roky na   Dánském statku. Ten dělá   tohle, tenhle zase tamto. Na   jaře se zaseje, v létě   sklidí a zima se nějak   přečká. Občas nějaké to   napětí prezentované   postavou vzdorovitého Erika,   pár dramatických okamžiků   soustředěných na malého   Pelleho Karlssona a vyhrocené   vztahy vilného majitele farmy   s jeho manželkou. To bylo asi   vše, co vybočovalo z   jednotvárného života   ukázaného ve skoro dvou a   půl hodinové fresce.On to   není vůbec špatný film, i   ta dětská role, ke kterým   mám většinou výhrady, byla   zahrána skvěle, ale nebylo   zde nic co by mě nějakým   způsobem výrazně oslovilo a   osudy postav, byť tragické a   politováníhodné,   zůstávaly vně mého   citového rámce. Zobrazené   téma, bráno všeobecně, je   nadmíru nadčasové, mohlo by   se odehrávat v jakékoliv   době, i v současnosti.   Postoj lidí ke stáří,   vztahy mezi nadřízenými a   podřízenými, rezignace na   vlastní sny a touhy apod.   Stačí se podívat kolem   sebe. Doba se mění,   problémy zůstávají. Zrovna   nejsem vnitřně v   revolučním rozpoložení,   jinak by ve mně vzbudil film   spravedlivé rozhořčení nad   osudem těch nejubožejších   a hodnocení by bylo   podstatně vyšší. Už jsem   na tom zhruba jako chudák   starý Karlsson.