Películas para no dormir

Pro mne je bohužel tato série menším   zklamáním. Od Španělska bych čekal   povedenější filmy, a co víc, čekal jsem   horory. Ale podrobněji:
1) La habitación del   niño - rozhodně nejpovedenější kousek a   jediný čistokrevný horor. Skvělá atmosféra,   dobré nápady a fungující lekačky, výborná   hororová jednohubka.
2) Para entrar a vivir -   Balaguera mám hodně rád a proto jsem se na   tento díl těšil, a i když byl pro mě mírným   zklamáním, tak bych to viděl na druhou   nejlepší část. Velká šílenost v rychlém   tempu, s dobrým napětím, ale občas pěkně   stupidně jednajícími postavami a protivně   roztřepanou kamerou.
3) La culpa - Podivný   díl, který má ve své první hodině daleko od   hororu, zato mě ale nijak extra nenudil.   Poslední čtvrthodinka naopak docela fajn.
4)   Regreso a Moira - Nudný blábol o čarodějnici,   ve kterém mi vadilo úplně všechno. Jediná   pěkná scéna v koupelně. Rozhodně nejhorší   díl.
5) Adivina quién soy - Opět divný   příběh, tentokrát o holce, co má za kamaráda   upíra a Leatherface z Texaského masakru.   Zpočátku velká nuda, ke konci se to apoň   trochu rozjede.
6) Cuento de navidad - děcka   jsou holt svině. Sice velká blbost, ale aspoň   to nebyla nuda jako v případě dvou   předešlých dílů. Zřejmě byla snaha o   komedii, ale sranda to moc nebyla.

Películas para no dormir
Konečně jsem dokoukala tuto šesti dílnou   sérii, která nebyla ani tak docela   překvapením. Každý díl nabízí něco jiného   a řekla bych, že každý si v tom něco najde.   Já osobně jsem začla trochu jinak než jak jsou   filmy za s sebou, ale tak nějak na přeskáčku.   První dva filmy se mi opravdu líbily, nakonec se   ukázalo, že všech šest dílů není   perfektních, což se dalo tak nějak čekat, ale   přece. Dám dohormady 4 díly, které se mi   líbily a zbylé dva ani náhodou, takže když to   shrnu je to hodně dobrá minisérie, kterou dle   mého uvítá každý fanoušek hororů,   obzvláště španělských.