Černobílý francozský film, který se u nás dával pod názvem "Past na Popelku", je tak trochu mysteriózní a stejně tak i kriminální film s neobvyklou psychologickou zápletkou: V jižní Francii zachvátí podezřelý požár dům na pláži a tam uvězní dvě mladé dívky. Jsou to sestry. Obě však žily odděleně. Jedna z nich je bohatá a druhá chudá. Jedna požár zaviní a druhá je jeho oběťí. Jedna pak umírá a druhá přežije, avšak je šeredně popálena a trpí úplnou ztrátou paměti. Plastická chirurgie jí sice popálený obličej dá do pořádku, ale určitě není její tvář stejná jako předtím a navíc není schopna si vzpomenout co se vlastně stalo v tu osudnou noc, kdy se stal zločin. Žije vrah či jeho oběť?
Když se dívka probudí po plastické operaci z narkózy, doktor jí prozradí její jméno, jmenuje se Michèle Isola. Postupně se na ni valí informace, které přijímá těžce, neboť přišla o paměť.
Stala se po tetě, která zemřela, majitelkou domů, obchodů, fabrik a miliard. Přišla o někdejší krásu. Jednu chvíli se dozví, že v domě, kde vypukl požár, byla se sestřenicí Dominique Loï, která ještě nedávno pracovala v garážích. Jeanne Mureau, která se starala o miliardářku a očekávala nějaké miliardové spropitné, jí prozradí, že není Mi ale Do a že společně naplánovaly a uskutečnily vraždu Mi. Dívka se vrací na různá místa, jeden tvrdí, že je Do. Jiní ji dobře znají, že je Mi, zjišťuje zprávy a skládá z nich mozaiku, lepí se na ni vyděrači. Ještě před požárem, v době plánování vraždy, syn správkyně domu vyslechl telefonát, kdy Do volala do Florencie. Zajde za Mi a prozradí jí, že ji ty dvě ženské chtějí zabít. Ona se mu vysmála...
Před 50 lety český dabing režírovala
Irena Skružná s
Jiřinou Jiráskovou ve dvojroli...
