Pan Leguignon, lampář

Film je prezentován jako   komedie,ale příliš se u   něho nenasmějete. Hlavní   hrdina je tu jako na   houpačce, jednou je dole,   podruhé zase nahoře.Bydlí v   barabizně, každou chvíli je   u soudu a platí nějakou   pokutu, se sousedy příliš   nevychází.
Díky   nalezenému pokladu po   zemřelém starožitníkovi,   pak se sousedy založí   jakési stavební družstvo se   záměrem postavit pro   všechny konečně slušné   bydlení.Do toho vstoupí ale   byrokracie a ziskuchtivý   bankéři. Situace se mění,   vše končí zase před   soudem, kde se konečně   všechno zase k dobrému   obrátí. Chvíli mi to nějak   připomnělo i náš   nechvalně proslulý   H-systém. Tady to ale má   takový pohádkový konec.

Tak tohle bych asi jako   komedii neprezentoval. Bylo to   obyčejné sociální drama,   možná sem tam zpočátku   trošku odlehčeno. Pan Funes   se tu moc nepředvedl, byl   spíše v pozadí a jen   chvilkami. Herecky to však   bylo zvládnuté velmi dobře,   za což také dávám   dvacítku. Dějově to však   bylo slabé, kličkovalo to   odnikud nikam, a to pravé   vlastně přišlo až v druhé   polovině filmu.