Padlí hrdinové

V šedesátých a sedmdesátých letech se v   japonské kinematografii objevuje řada filmů   zobrazující druhou světovou válku, z nichž   především téma pilotů kamikaze se stává   velmi populární. V množství filmů je vidět   množství odlišných přístupů a pohledů,   nejen na tuto diskutabilní součást vojenské   strategie, ale hlavně na pohnutky vlastních   letců. Ve většině z nich je dán do ostrého   protikladu bezbřehý fanatismus, na straně   jedné, a obyčejná lidská touha po životě, na   straně druhé. Zde je zobrazeno spíše   smíření se s vlastním osudem bez   výraznějších citových scén. Padlí hrdinové   jsou také, oproti obdobným, spíše   komornějším dramatem než-li válečným   snímkem nabitým akcí, ty jsou zde zastoupeny   pouze formou dobových dokumentárních záběrů   jako podklad pod komentář, hlasem mimo obraz,   jež vysvětluje a upřesňuje historické   souvislosti, což patří k typickým znakům   dříve natočených japonských filmů. Jedno   však mají tyto snímky společné, v každém z   nich, a to téměř bez výjimky, se objevuje   herec, většinou v roli velitele jednotek   kamikaze, Koji Tsuruta.