Oscar Wilde

Byla silnější než on. Láska, jež se pojmenovat netroufá… Stephen Fry v titulní roli britského dramatu (1997).

Dramatik, spisovatel, básník, estét, čelný představitel dekadence a l´art pour l´artismu.

Tím vším byl Oscar Wilde, jenž bývá také někdy označován za prvního skutečně moderního muže v historii.
Jeho krátký život (1854–1900) byl naplněn tolika událostmi a dramatickými zvraty, že by vydaly na několik jiných.
A především byl naplněn láskou. Láskou, jež se pojmenovat netroufá, láskou, kterou tehdejší společnost neuznávala, která ji šokovala a pobuřovala.
Oscar Wilde však věděl, že „kam člověka osud vede, tam musí jít“, a že „ať je nám dáno cokoli, musíme to naplnit, jinak by náš život byl jen samé ponížení.“
A on nechtěl, nemohl žít v ponížení.
Proto se dokázal postavit celé společnosti, proto byl ochoten zaplatit i cenu nejvyšší…

Snímek režiséra Briana Gilberta (mj. tvůrce dalšího pozoruhodného životopisného filmu „Tom a Viv“ o básníku T. S. Eliotovi – ČT před časem uvedla) je již třetím filmem, věnovaným Wildeovi.

V r. 1960 byly natočeny filmy Oscar Wilde s Robertem Morleym a Soudní procesy Oscara Wildea s Peterem Finchem v hlavní roli.

V této nejnovější britské verzi se s postavou Oscara Wildea pozoruhodným způsobem vypořádal Stephen Fry, který za ni získal několik mezinárodních cen (mj. byl nominován na Zlatý glóbus).

Zdroj: ČT

39) OSCAR WILDE (Wilde)
VELKÁ BRITÁNIE/USA/JAPONSKO/NĚMECKO 1997
barevný/ŠÚ/Dolby stereo/životopisný
anglická verze/české titulky
117 min.
Monopol: CinemArt, 2 kopie, premiéra 9/98, do 22.12. 2002

Námět: Richard Ellmann - kniha Oscar Wilde
Scénář: Julian Mitchel
Režie: BRIAN GILBERT
Kamera: Martin Fuhrer
Hudba: Debbie Wisemanová
Střih: Michael Bradsell
"Hrají: Stephen Fry (Oscar Wilde), Jude Law (lord Alfred ""Bosie""
Douglas), Vanessa Redgraveová (lady Speranza Wildeová), Jennifer
Ehleová (Constance Lloyd Wildová), Gemma Jonesová (lady
Queensberryová), Judy Parfittová (lady Mount-Templeová), Michael
"Sheen (Robert ""Robbie"" Ross), Zoe Wanamakerová"

Oděn v dlouhém kabátě s kožešinou, v košili se širokým límcem,
v kožených botách a s nezbytnou cigaretou, se Wilde v roce 1882
vylodil v New Yorku, kde se setkal s davem strkajících se
reportérů. Na otázku celníka, zda má něco k proclení, hbitě
"odpověděl ""pouze svou genialitu""."
Už tehdy byl osobností v nadživotní velikosti a vždy byl před
ostatními o několik kroků napřed. Na obou stranách Atlantiku
zesměšňoval tento odvážný Ir společnost tak, že se vlastně
posmívala sama sobě. Svými knihami, divadelními hrami,
provokativními články a neortodoxním chováním určoval tento dandy
mimo jiné londýnské módní trendy 90. let 19. století.
Později došel Oscar Wilde k poznání své přirozenosti. Bylo mu 36
let, byl šťastně ženatý a zároveň otcem dvou synů, které přímo
zbožňoval. Často mu ale bylo naznačováno, že je homosexuál. A až
"tehdy zjistil, že jím skutečně je. Tento ""objev"" úplně změnil
jeho život. V roce 1892 se Wilde setkává s osudovou láskou svého
"života, jíž byl Lord Alfred Douglas zvaný ""Bosie""..."
Originální životopis proslulého anglického spisovatele
a dramatika Oscara Wildea je úvahou na téma vztahů společnosti
a výlučné osobnosti.

" Bibliografie: Filmový přehled 8/98; katalog KV 1998, s. 124;
"Cinema 7/98, s. 23 (zmínka) + s. 55 (foto); Cinema 9/98, s. 85
"(recenze A. Prokopové); Film Jam 9/98, s. 38 (recenze I.
"Obermannové); Film a doba 4/98, s. 191-194 (recenze M. Mravcové);
"Cinepur č. 10 - 7/98 (recenze P. Coufalové); Lidové noviny 8.9.
"1998 (anonce); Mladá fronta Dnes 9.9. 1998 (anonce); Mladá fronta
"Dnes 11.9. 1998 (recenze M. Spáčilové); Rock & Pop 9/98, s. 121
(recenze L. Kofroně)

Celý snímek pohroužený ve viktoriánsky tlumených barvách působí
čistě, střízlivě, v éře lynchovských kouzel a v očích jejich
příznivců možná až konvenčně. (M. Spáčilová, MFD 11.9. 1998)

...nudně odtažitý hybrid mezi psychologickým dramatem
a katalogem zavedeného starožitnictví (zbytečně příkře odmítavá
charakteristika filmu z pera A. Prokopové, Cinema 9/98)

" ""Ledacos bychom odhodili, kdybychom se nebáli, že to někdo jiný
"zvedne."" (Oscar Wilde)"

Autor/Zdroj: /Sber


Oděn v dlouhém kabátě s kožešinou, v košili se širokým límcem, v kožených botách a s nezbytnou cigaretou, se Wilde v roce 1882 vylodil
v New Yorku, kde se setkal s davem strkajících se reportérů. Na otázku celníka, zda má něco k proclení, hbitě odpověděl „pouze svou genialitu". Už tehdy byl osobností v nadživotní velikostí a vždy byl před ostatními
o několik kroků napřed. Na obou stranách Atlantiku zesměšňoval tento odvážný Ir společnost tak, že se vlastně posmívala sama sobě. Svými knihami, divadelními hrami, provokativními články a neortodoxním chováním určoval tento dandy mimo jiné londýnské módní trendy 90. let 19. století.
Později došel Wilde k poznání své přirozenosti. Bylo mu 36 let, byl šťastně ženatý a zároveň otcem dvou synů, které přímo zbožňoval. Často mu ale bylo naznačováno, že je homosexuál. A až tehdy zjistil, že jím skutečně je. Tento „objev" úplně změnil jeho život. V roce 1892 se Wilde setkává s osudovou láskou svého života, jíž byl Lord Alfred Douglas zvaný „Bosie".
Program ART

Autor/Zdroj: /

Životopisný snímek režiséra Briana Gilberta s názvem Oscar Wilde se zaměřuje především na milostné vztahy proslulého britského spisovatele, čelného představitele tzv. dekadence a I'art pour I'artismu. Oscar Wilde (1854 - 1900) sice žil v manželství a měl dva syny, ale navzdory něžnému vztahu k manželce Constance udržoval homosexuální styky s několika mladíky. Pozornost filmových tvůrců se soustřeďuje především na poměr úspěšného autora s lordem Afredem Douglasem, zvaným Bosie. Lehkomyslný sobecký mladík (a průměrný básník) postupné strhává níže a níže spisovatele, který na jedné straně
okázale pohrdá vyšší společností, ale na druhé straně usiluje o její přízeň
a o bohatství. Wilde je kvůli milenci a kvůli jeho krutému otci, markýzovi Queensberrymu, odsouzen za homosexualitu k dvouletým nuceným pracem. Vrací se z vězení s podlomeným zdravím i sebevědomím. - Snímek začíná překvapivě jako western: v roce 1882 byl totiž Wilde na přednáškovém turné ve Spojených státech a navštívil i stříbrný důl v Coloradu. Končí propuštěním spisovatele z vězení a jeho kratičkým setkáním s osudovým milencem v ltálii.
Celý příběh provázejí citace z Wildeovy pohádky oObrově zahrádce. Tvůrci se soustředili na otevřené zachycení tehdejší homosexuální komunity. Jejich dílo je však přece jen poněkud akademické a těží především z výkonu hlavního představitele, homosexuálního herce Stephena Frye. - O spisovateli vznikly v roce 1960 dva obdobné snímky: Oscar Wilde (r. Gregory Ratoff s Robertem Morleym a The Trials of Oscar Wilde (Soudní procesy Oscara Wildea; r. Ken Hughes) s Peterem Finchem. - Režisér Brian Gilbert natočil i životopisný film
o básníku T.S. Eliotovi pod titulem Tom a Viv (uveden v TV). Upozorňujeme také na obdobně laděný snímek o spisovateli Lyttonu Stracheyovi Plameny lásky.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled


Drama muže, který měl odvahu milovat podle své přirozenosti.

"První moderní muž" - britský dramatik a spisovatel Oscar Wilde (1854-1900) - to je osobnost, která se vymyká školáckým rozborům z usmolených čítanek. Oslnivým estétem, příjemně šokujícím vybraně výstředním oblečením i mrazivě chladnokrevnými sarkasmy, zdobila londýnská smetánka své salóny. Wilde ale zůstal osamělý, když jednou s jemným podivem zjistil, že vztah mezi dvěma muži je pro něj vzrušivější než jakýkoli kontakt se ženou, který kdy prožil.

Do homosexuální lásky Wildea zasvětil intelektuálský přítel Robbie Ross, ale pořád šlo jen o opatrné ochutnávání zakázaných požitků. Mladý a oslnivě krásný lord Alfred Douglas, zvaný Bosie, však do umělcova života přinesl vášeň. Zatímco Londýn vytleskává Wildeovy sofistikované komedie, jemu jde jen o to, aby si psaním vydělal na přízeň náročného, zkaženého a sobeckého milence, který mu po duchovní stránce nesahá ani po paty. Wilde se ovšem odmítá skrývat, a tak teď rychle ztrácí na oblibě ve společnosti, jež vždycky jen předstírala svou svobodomyslnost. Ti, kteří mu dosud tleskali, na něj teď plivou. Jako cynický svůdce se ocitá před soudem a je odsouzen ke dvěma letům těžkého žaláře. Mluví se o tom, že na něj i na jeho "skandální" dílo se musí navždy zapomenout.

Což se ovšem nikdy nestalo. Režisér Brian Gilbert, známý hlavně hollywoodským melodramatem Bez dcerky neodejdu, pojal film o Wildeovi obdobně jako své drama o nepovedeném manželství básníka T. S. Eliota Tom a Viv: jako příběh zprvu bezhlavě vášnivé lásky, za niž musí výjimečnější z partnerů tvrdě zaplatit. Gayové Gilberta chválí za to, s jak otevřenými sympatiemi pojednal módní homosexuální téma. Nelze si ovšem nevšimnout, nakolik jsou kvality Oscara Wildea založeny na zbožných přáních. Jediný nápad celého filmu najdete hned na začátku: Oscar Wilde totiž začíná překvapivě jako western, bohužel však pokračuje a končí jako nudně odtažitý hybrid mezi psychologickým dramatem a katalogem zavedeného starožitnictví. Pokud toužíte ve vlastních očích vypadat hezky a tolerantně se dojímat homosexuální láskou, jistě dokážete - na rozdíl od režiséra - dodat vztahu Oscara a Bosieho vášnivou věrohodnost. Fascinaci stárnoucího hrdiny bezvýznamným mladíčkem z klasicky znamenité Viscontiho Smrti v Benátkách totiž zřejmě nelze napodobit, i když brilantní představitel hlavní role Stephen Fry zůstává jímavě okouzlujícím a maximálně pravdivým Wildem. V Gilbertově čítankově nenápaditém filmu však trčí se stejně velkolepou osamělostí jako jeho hrdina v konformní londýnské společnosti.

Autor/Zdroj: Prokopová Alena/Cinema