Opravdově, šíleně, hluboce

Hlavní hrdince zemře její milovaný manžel. S jeho ztrátou se nemůže vyrovnat a on se k ní vrátí jako duch. Je šťastná, ale brzy poznává, že s duchem ( a navíc i jeho přáteli duchy ) se žít nedá. Musí dokázat říct sbohem a začít znovu.

Film debutujícího režiséra Anthonyho Minghelly Opravdově, šíleně, hluboce nabízí všechno,co jsme si zvykli očekávat od klasické britské komedie: originální nápad, inteligentní, jemně výstřední humor, zajímavé dialogy, lehce starosvětskou atmosféru a kvalitní herecké obsazení. V témže roce jako britský snímek vznikla tématicky velmi podobná americká komedie Duch; Srovnání obou filmů může posloužit jako příklad různých přístupů ke zpracování stejného námětu. - Překladatelka Nina se ani po čase nemůže smířit s nečekanou smrtí svého manžela, cellisty Jammieho. Trápí se, uzavírá se do vzpomínek, odmítá útěchu přátel i nabídky mužů, kteří o ni mají zájem. Ženino zoufalství způsobí, že se k ní Jamie vrátí jako duch. Po chvíli nadšení však Nina zjišťuje, že ztracenou minulost nelze opakovat; manžel už patří do jiného světa. Pochopí, že skutečnosti se nesmí bránit; utvrdí ji v tom i setkání se sympatickým psychologem Markem. - Anthony Manghella zajímavě balancuje mezi tlumeným, melancholickým dramatem a uvolněnou komedií. Ozvláštňuje banální skutečnost hrdinčina života přesnými detaily a Jamieho existence dává co největší realističnost. Metaforické vyprávění o životě, překonávajícím smrt, se mění v obecnější výpověď o dorozumění mezi lidmi. Účelná je komediální konfrontace Niny s manželovými novými přáteli: duchové obsadí její byt a vášnivě se věnují sledování starých filmů na videu. - Oporou snímku, který (na rozdíl od svého amerického souputníka) obejde bez atraktivních dějových zvratů a akčních scén a který je vystavěn především na přesně odstíněných náladách, je vedle Juliet Stevensonové skvěle koncentrovaný Alan Rickman.
-ap-, Filmový přehled 1994/5/43