Obsah filmu Odvážná školačka
Malá Maruška (Marusja) Orlovová se nemůže dočkat školy - tolik se bojí, že ji maminka s babičkou zapomněly do školy zapsat, že se tam raději koncem prázdnin vypraví sama. Přinese si s sebou důležité dokumenty - starou účtenku za telefon, maminčinu medaili a svazek svých prvních vlásků. Povypráví si s malířem pokojů, kterému nezapomene důrazně vytknout, že 1. září už se blíží a on ještě není hotov s prací. Setká se i svou budoucí učitelkou, která jí slíbí,že se spolu co nevidět setkají v nově vyzdobené první třídě. A skutečně - za pár dní se Marušce, šikovné a temperamentní, ale trošku neposlušné a rozmazlené holčičce, otvírá nová životní...
Malá Maruška (Marusja) Orlovová se nemůže dočkat školy - tolik se bojí, že ji maminka s babičkou zapomněly do školy zapsat, že se tam raději koncem prázdnin vypraví sama. Přinese si s sebou důležité dokumenty - starou účtenku za telefon, maminčinu medaili a svazek svých prvních vlásků. Povypráví si s malířem pokojů, kterému nezapomene důrazně vytknout, že 1. září už se blíží a on ještě není hotov s prací. Setká se i svou budoucí učitelkou, která jí slíbí,že se spolu co nevidět setkají v nově vyzdobené první třídě. A skutečně - za pár dní se Marušce, šikovné a temperamentní, ale trošku neposlušné a rozmazlené holčičce, otvírá nová životní kapitola - školní docházka. Poznává nové kamarádky, se kterými prožívá všední dny plné učení,ale i takové svátky, jakými jsou např. oslavy VŘSR, anebo vítání Nového roku. Učení ji baví,jenom s kázní má trošku problémy. Zažívá radost z první známky i smutek z toho, že je mezi posledními, kdo ještě nesmějí psát inkoustem, s kamarádkami se vydává na dobrodružnou cestu za větvičkou kočiček do třídního koutku živé přírody... A než se naděje, je školní rok u konce a stává se z ní druhačka. < Zobrazit méně
Autor: green-tea, zobrazit všechny obsahy (2)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 5.10.2009
Jo,Odvážná školačka,to byl fenomén! Knížku jsme měli někdy ve druhé třídě jako povinnou četbu,a zhruba ve stejné době se nám dostalo i promítání filmu. Musím přiznat,že mi Maruška svým budovatelským nadšením šla na nervy zhruba stejně, jako neustále se modlící Kája Mařík. Nějak jsem tyhle dokonalé typy dětí nesnášela,no... A z Maruščiných úvah typu: "Ano, mamičko, hned budu spát! Ještě budu chvilku přemýšlet a pak usnu! Podívej, na co myslím… Jak by to bylo pěkné, kdyby Lenin a Stalin, když byli malí, bydleli u nás v domě. Hráli by si na dvoře. A já s nimi… Mamičko já vím, že je to jen tak, jen takový nápad… ale když je to tak pěkné… Jenže nevím, jak bych jim měla říkat… Kdyby byli malí, stejně bych jim říkala, Vladimír Iljič, Josef Vissarionovič, že?“ jsem byla naprosto vedle,neboť jsem vůbec netušila,o kom to mluví. A protože byl podzim roku 1968,nějak se nám to paní učitelce nechtělo ani vysvětlovat. Jenže musela...