Oběti války

Errikson je nezkušený nováček, který se do válečného pekla vietnamské džungle dostal sotva před třemi týdny. Když se jako člen pětičlenné průzkumné jednotky dostane pod nepřátelskou palbu, zachrání mu pohotově život seržant Meserve. Při odpočinku v obsazené vesnici mu však vyčítá, že se baví s vietnamskými dětmi. Další den je jednotka vyslána do džungle s úkolem sledovat pohyby nepřátel. Meserve navrhne obstarat si na cestu zábavu a společně s dalšími unesou z blízké vesnice mladou dívku. Errikson je šokován a netají se svým nesouhlasem. Stejný názor má i Diaz, netroufne si však ostatním odporovat. Po celodenním pochodu se pak usadí v opuštěné chýši, kde Errikson zraněnou dívku ošetří. Večer se pak znovu postaví proti ostatním a odmítne se podílet na jejím hromadném znásilnění. Raději stráví noc venku v dešti na hlídce. Další den se objeví Vietnamci a jednotka se chystá k boji. Errikson, který se nakrátko ocitne v chýši sám, dá zajaté dívce najíst. Je šokován jejím zbědovaným stavem a rozhodne se jí pomoci uprchnout. Dívku se mu však zachránit nepodaří. Muži ji na Meservův příkaz zastřelí a Meserve tvrdě zraní Erriksona, který se postavil na odpor. Po návratu z nemocnice se mladík po krátkém váhání a poradě s kamarádem rozhodne celou věc ohlásit.

Zdroj: Nova

POZOR SPOILER

Mladík cestující v metru uvidí Asiatku. Ihned se mu vybaví jeho vojna v džungli…

Mladík se jmenuje Eriksson a je zde teprve třetí týden. Se čtyřmi spolubojovníky prozkoumávají prales a jsou naprosto klidní. Z toho je však vyvede útok. Eriksson se propadne do půli těla do podzemních chodeb nepřítele. Ostatní se rozprchnou, ale seržant Meserve se pro něj vrací. Vytáhne jej ven a tím mu zachrání život.

Jejich další úkol je podobného charakteru. Mají najít partyzány a jejich případné úkryty. Akci vede seržant Meserve. Ten v návaznosti na zákaz vycházek slibuje, že mimo úkol vniknou do vesnice Ngya-Han. Odtamtud chce unést děvče. A je mu jedno, že to má za méně než třicet dní do civilu. Svůj úmysl splní. Opouštějí vesnici i s děvčetem. A zde již dochází k problémům. Ne s dívkou ale Erikssonem. Ten protestuje, ale je sám. Po delším putování naleznou opuštěnou chatrč. Jen jeden z vojáků, Diaz, slibuje, že se k Erikssonovi přidá, ale když na to přijde, nedokáže se vzepřít. Proto je dívka, předtím Erikssonem ošetřena, čtyřmi zbývajícími vojáky znásilněna. Jenže boje pokračují a oni partyzány objeví. Protože však dělají hluk, tedy hlavně dívka, kterou sem bůhvíproč přivedli, je vydán příšerný rozkaz k jejímu zabití. I když je to jedno, protože již byli objeveni. V divokém boji je dívka desátníkem Clarkem nejprve probodána a později ještě zastřelena. Vojáci se stihnou stáhnout a ve zdraví končí na základně.

Vojákovi Erikssonovi však celá sprostá vražda nedá spát, a tak to nahlásí. Je mu nenápadně vyhrožováno a jednou na něj někdo dokonce nastraží granát. Přestože mu bylo nadřízenými naznačováno, že se nic řešit nebude, koná se nakonec vojenský soud…

Film Casualties of War znamenal pre režiséra Briana De Palmu výraznú zmenu tempa rovnako ako aj divokými akčnými filmami. De Palma sa tentokrát rozhodol zakusnúť do niečoho menšieho než do vietnamského konfliktu. De Palmovi za tento film poriadne zakúrili vietnamsky veteráni, ale snímok nechce povedať, že chovanie týchto mužov je pre americké jednotky vo vietnamskej vojne typické. Základný príbeh sa mohol odohrať v ktorejkoľvek vojne.

I keď film Casualties of War nie je majstrovské dielo, je to nepochybne pamätihodný film a patrí k režisérovým najlepším.De Palma mal taktiež problémy s feminstkami, ktoré protestovali proti násiliu voči ženám v jeho filmoch, takže je to vlastne irónia, že sa rozhodol natočiť film o nahnevanej reakcii jedného vojaka na to, že jeho kamaráti unesú a sexuálne napadnú ženu, ktorá nikomu neublížila. De Palma režíruje scenár Davida Rabea.

Sean Penn ako vojak, ktorý zorganizuje únos, je vynikajúci a strašidelný ako vždy. Naopak Fox sa nezdá byť na svojom mieste hlavne zo začiatku, a i keď jeho výkon postupne berie na obrátkach, nikdy sa nevyrovná svojim druhom. I keď jeho slabší výkon film neskazil, nepodarí sa mu vyjadriť hrôzu a osamelosť jeho situácie. Fox, ktorý sa odmietne zúčastniť znásilnenia dievčiny, sa pokúša vymôcť jej slobodu a neskôr jej aspoň zachráni život pred smrťou.

Jeho priatelia, aby si to s ním vyriadili, nastražia v umývarni mínu a dúfajú, že s ňou vyletí do povetria. Je teda v cudzej zemi, kde sa ho nepriateľ pokúša zabiť a jeho priatelia sa pokúšajú o to isté. Môže mať niekto väčší pocit zúfalstva a zrady? Ale Fox to nedokáže vyjadriť, vždy vyzerá len znepokojene.

De Palma neukazuje samotné znásilnenie do detailov a miesto toho ho umiestni do pozadia záberu. Vražda vo chvíli, keď sa žena pokúša utiecť cez železničnú trať, je viac názornejšia. Iná silná scéna sa týka jedného hlúpeho vojaka, ktorý všetkých otravuje, dovtedy kým nestúpi u cesty na mínu a nevyletí do vzduchu. De Palmova kamera nás neušetrí príšerných dôsledkov.

Bol mŕtvy skôr ako dopadol, usmieva sa jeden z vojakov. Pohľad na vojakov, ktorý pochodujú okolo polámaného a dokrúteného tela mŕtveho vojaka, je dosť znepokojujúci a ešte viac znepokojujúce je, že niektorý diváci pokladali túto scénu za zábavnú.

I keď tento film odráža skazenú morálnu normu a odráža svoju dobu, i tak nemôžeme nijako znížiť hrdinstvá a príkladne jednania mnohých vojakov.

Příběh je založený na skutečné události. Bojová četa v něm propadla v pralesech Vietnamu šílenství. Vize a intenzita tohoto příběhu pevného postoje jediného muže, který se ve světě, kde neplatí žádná pravidla postavil na stranu zdravého rozumu, je zcela bez konkurence a zůstává nepochybně tím nejvíce strhujícím obrazem Vietnamu, jaký byl doposud na stříbrném plátně vykreslen.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály videodistributora

Film Oběti války se vrací do období války ve Vietnamu na základě skutečných událostí vypráví o skupině vojáků, kteří znásilnili a zavraždili vietnamskou dívku. Případ v roce 1969 zveřejnil Daniel Lang v časopisu New Yorker a o dvacet let později jej podle scénáře Dayida Rabea zpracoval Brian De Palma v žánru válečného psychologického dramatu.

Režisér své oblíbené téma jedince ohroženého nebezpečím smrti uprostřed skupiny transformuje do příběhu nováčka Erikssona, který je proti své vůli účasten zločinu svých kolegů. Mladík si po letech při pohledu na vietnamskou spolucestující v metru vybavuje děsivé vzpomínky na bojovou akci, jejíž zbytečnou obětí se mladičká dívka stala, na cynismus svých kolegů na vlastní bezmoc při snaze pomoci nevinnému člověku a posléze i na dlouhé střetnutí s vojenskou mašinérií při vyšetřování události a při potrestání viníků.

Přední americký režisér (u nás téměř neznámý) Brian De Palma přistupuje k tématu Vietnamu jinak než jeho kolegové (např. Oliver Stone v Četě); jeho úmyslem není jen realistické zobrazení bojových akcí a povah lidí, kteří jsou do nich vrženi. Nevzdává se žánru který je mu vlastní: vytváří thriller s prvky děsu, vycházejícího jakoby z obsedantního krutého snu. Typologie postav jejich motivace a činy jsou podřízeny už vytvořeným schématům. Nemůžeme mu upřít přesvědčivost, a1e zjednodušení a jistá popisnost nasvědčují tomu, že se přece jen závažnost tématu dostala do rozporu se zaměřením tvůrce.


ZDROJ: Filmový přehled, autor - Alena Prokopová