O chlubivém myšákovi

Mladý chlubivý myšák vstane na jaře ze svého pelechu a libuje si, jak přelstil sněžnou sovu svou skrýší. Pokládá se za velikého hrdinu a odvážlivce. Když ho ohrožuje plovoucí kra na řece, poroučí slunci, aby jí rozpustilo. To mu ale radí, aby sílu druhých nepřičítal sobě. Myšák vyhrožuje slunci mraky, ale neposlouchají, a tak povolá vítr, aby je rozfoukal. Vítr chlubivého hlupáka poučí, ale ten si vede svou. Objeví se člověk v kožešině s lukem, který děkuje slunci, větru, vodě. Myšák se na něho vytahuje, ale v tom přiletí sněžná sova a milého myšáka odnáší v drápech. Zachrání ho lovec, který dravce zastřelí. A tak prozře i chlubivý myšák ...