Nikdo se nebude smát

POZOR SPOILER !

Po rozkopané a zasněžené komunikaci jde mladá slečna Klára. Stěhuje se do bytu odborného asistenta Akademie výtvarných umění Karla Klímy. Ten přednáší o Picassovi a právě obdržel třináct stokorun jako honorář. Ihned vrací dluhy. Jeho kamarád Jiří Hora jej žádá o napsání článku o něm, aby mohl lépe prodávat své obrazy. Je odmítnut. Také jej požádá jeho dívka Klára, aby ji prosadil coby modelku. A on to přislíbí. A protože nemůže najít práci nějakého Zátureckého, vyjádří se, že je to sice zajímavé, ale… Když jej Záturecký navštíví, vyjádří se stejně, ale ztrátu studie nepřizná. Záturecký tvrdí, že je to jeho tříletá práce a že na ní hodně lpí. A protože na vyjádření a vrácení své práce trvá a Karla nahání, začne ji tento teprve pořádně hledat. Nalezne ji, což o to, ale zjistí, že je to práce špatná. Proto se ukrývá dále, prchá všude možně a dokonce hlásí nemoc. Záturecký jej honí po čertech ďáblech, a ne a ne jej zastihnout. Po legrační situaci v hospodě jej nezastihne ani doma, ale podaří se mu to později v kanceláři. A Karel, nemaje posudku, jej nařkne z toho, že obtěžoval u něj doma Kláru. Dojde k prudké hádce. Záturecký neváhá, vše vyžvaní své manželce a Karla začnou nahánět oba. Tím se „provalí“, že Klára není přihlášená, že byt je půjčený a další drobné lži. Kvůli tomu zasedá schůze. Po ní Klára mizí a Klíma ji hledá. Najde ji?

Tragikomická anekdota o muži, který má problémy, protože se chce vyhnout nepříjemným pravdám. Mladý asistent na AVU odkládá napsání posudku na laický pokus o odbornou kunsthistorickou práci a zaplete se do zničující sítě výmluv a lží. První celovečerní film H. Bočana podle předlohy Milana Kundery, který tehdy ještě nebyl světově uznávanou spisovatelskou hvěsdou a působil jako pedagog na FAMU.

Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu

(ČTV uvádí: 8. prosince 1992)
Režisér Hynek Bočan natočil v šedesátých letech tři vynikající filmy, vesměs podle neméně dobrých literárních předloh. Film Čest a sláva podle historického románu Karla Michala, snímek Past'ák podle knihy Karla Misaře a v roce 1965, jako svůj celovečerní hraný debut, film Nikdo se nebude smát podle stejnojmenné povídky Milana Kundery ze sbírky Směšné lásky.
Nikdo se nebude smát je film nenápadný, věhlasem kmenových filmů české „nové vlny" tak trochu odsunutý k zapomnění. Je třeba jej trochu oprášit a podívat se na něj dnešníma očima. Co se stylu či formy týče, přežil bez problémů, protože neexperimentoval. Co se tématu týče, zestárnout ani nemohl. Je především o lidském charakteru, a ten se přes snahy rozličných reformátorů příliš nemění.
Na první pohled jde o komedii o tom, jak jeden člověk stále lhal, až se tak dostal do neřešitelných situací. Náš hrdina, mladý umělecký historik dr. Klíma, se zaplétá do sítě drobných úskoků a lží, až v ní beznadějně uvázne. Věc se nám poněkud zkomplikuje, položíme-li si otázku, za jakých okolností dr. Klíma lže a z jakých charakterových vlastností jeho lhaní vyplývá. Nedokáže říci svému příteli malíři, co si myslí o jeho obrazech... Nedokáže napsat lektorský posudek na práci jakéhosi grafomana... Nedokáže prostě říkat lidem nepříjemnou pravdu do očí. Není s to chovat se asertivně, jak by se dnes řeklo. Je na to příliš slabý, nebo také příliš slušný.
Jméno Pavla Juráčka jako spoluautora scénáře dává tušit, který z rysů kunderovského světa krutých paradoxů je zvýrazněn. Z drobné a bezvýznamné lapálie se náhle stává obrovská aféra, která rozruší soukromý i pracovní život mladého vědce. Kdekdo si osobuje právo ho soudit. A dr. Klíma se stává stejným štvancem jako Josef K. v Kafkově Procesu. Jen ten milosrdný nůž na závěr chybí.
psd Cinema 1992/12/79

Autor/Zdroj: /Cinema