Neznámí hrdinové [TV cyklus]

1. Nepolapitelný Jan.
Německá okupace znamenala pro Jana Smudka začátek jeho osobní války s Říší. První obětí se stal německý policista.

2. Když byl za knihy kriminál.
Mladý dělník Jiří Gruntorád opisoval na psacím stroji zakázané knihy, Státní bezpečnost ho proto začala systematicky likvidovat.

3. Sestry Nebeské, dcery kulacké.
Patřily mezi venkovské ženy, které se nedaly zlomit, přestože je komunistický režim po roce 1948 začal krutě pronásledovat tak jako tisíce jiných "kulaků".

4. Patník číslo 16.
Mladý skaut František Zahrádka pomáhal lidem přes hranice a jeho tvrdošíjnost nezlomilo ani 13 let v komunistických lágrech.

5. Dum spiro, spero.
Ondrej Páleník odešel do války v Zálivu jako nadporučík, v Afghánistánu válčil jako plukovník a v 41 letech se stal generálem.

6. Nejdůležitější útěk.
Letec RAF Otakar Černý utíkal jako válečný zajatec mnohokrát, jeho poslední útěk byl nejdůležitější - z komunistického vězení na Západ.

7. Umírám kdykoli.
Doktor teologie Oto Mádr zůstal své víře věrný celý život, i když ho komunistický režim věznil a pronásledoval až do svého konce.

8. Pistole.
Válečná anabáze Čestmíra Šikoly začala tím, že ho nacisté zbili 17. listopadu 1939, v roce 1944 byl vysazen jako výsadkář v protektorátu a po únoru 1948 vsazen do vězení.

9. Bývali Čechové stateční rekové.
Malíř porcelánu Antonín Číla, pozdější generál, začínal svoji vojenskou kariéru za 1. světové války na ruské frontě jako rozvědčík v České družině.

10. To vám přijde draho!
Viktor Heller odmítl hlasovat pro smrt Milady Horákové. Pomsta komunistického režimu přišla rychle.

11. Oprátka pro tankistu.
Kpt. Karel Sabela byl popraven za přípravu protikomunistického vojenského povstání.

12. Diagnóza 307
Za poezii do vězení. Pavel Zajíček - básník v čase štvané zvěře.

13. Juriš znamená zteč.
Josef Růžička byl velitelem čs. dobrovolnické brigády Jany Žižky z Trocnova, která bojovala proti nacistické expanzi za 2. světové války na území Chorvatska.

14. Zářit a vyzařovat život.
Antonín Mandl byl kněz, kterému ani tvrdý a dlouhý bolševický kriminál nezabránil v tom, aby předběhl svou dobu.

15. Nic si neberte, za hodinu jste zpátky.
Šestnáctiletá Eva Vokálová si zachovala svou hrdost i charakter, přestože se ocitla ve smrtelném sevření komunistické státní mašinérie.

16. Věrni zůstaneme.
Kpt. Otakar Jaroš, z kterého udělal komunistický režim svého vzorového hrdinu, byl sokol a nekomunista názorově kritický vůči SSSR.

17. Těžký život věčný
Chartista Jiří Němec, představitel křesťanského dialogu, silná a zároveň kontroverzní osobnost.

18. Poslední mise
Milan Štěrba je prvním českým vojákem, který od konce druhé světové války padl v boji...

19. Pan generál
Josef Šnejdárek ubránil jako velitel čs. vojska celistvost nově vznikající republiky proti Polákům a maďarským komunistům.

20. Jedna smůla za druhou.
Oldřicha Pechala, velitele paraskupiny Zinc vysazené v roce 1942 v protektorátu, čekal krutý osud.

21. Zasnoubena se smrtí.
Odbojářka Irena Bernášková obětovala vlasti vše, přesto byla téměř zapomenuta.

22. Smrt pod Třemšínem.
Lesní inženýr František Lízl stál v čele odbojové skupiny, která ukrývala uprchlé sovětské zajatce.

23. Tajemství kufru.
Letec RAF Arnošt Valenta patřil k hlavním organizátorům slavného útěku ze zajateckého tábora Sagan.

24. Život na útěku.
Luboš Jednorožec chtěl jenom žít na Západě - stálo ho to 12 let života za mřížemi.

25. Lilie z lágru.
Pro Zdeňka Zeleného je skauting výzva na život a na smrt.

26. Mise.
Zdravotní sestra Terezie Hurychová pomáhala v krizových místech světa.

27. Padáky ve větvích.
Jan Vavrda byl jako radista vyslán z Británie do protektorátu.

28. Výbuchy v tiché krajině.
Jaroslav Sirotek byl popraven za ozbrojený odpor proti komunistickému režimu.

29. Sestra milých bratří Čapků.
Jak se žilo Heleně Čapkové a jejímu manželovi Josefu Palivcovi za komunistů.

30. O státní souhlas jsem nikdy nestál.
Kněz František Lízna má duši bojovníka.

31. Skaut řečený Hurvínek
Leopold Färber. Za skauting do kriminálu.

32. Sám voják v poli
Jaromír Šavrda. Ostravský spisovatel bojoval až do konce.

33. Hra na schovávanou.
Druhý život ing. Ivana Chvatíka - péče o duši.


34. A tady všude muziky je plno.
Zbyněk Hejda, muž, jehož životním krédem je pravdivost a přesnost.

35. Bránil se hudbou
Hudebnímu skladateli Jaroslavu Celbovi hrozil v 50. letech trest smrti.

36. Vymýtit i s kořeny
Tragický osud Viktorových začal tím, že v roce 1942 poskytli úkryt parašutistovi


37. Přísaha Masarykovi.
Tomáš Sedláček bojoval na východní frontě, v roce 1951 byl mučen a poté odsouzen ve vykonstruovaném procesu.

38. Přes spáleniště.
Gréta Koutná. Na útěku před nacisty i komunisty.

39. Nechtěl jsem, aby mne chytili živého
Karel Kukal. Masakr na útěku z lágru.

40. Poslední role.
Anna Letenská. Komedie ve stínu smrti.

41. Šéflékař od Tobruku.
Leopold Firt, lékař se srdcem bojovníka.

42. Zprávy z pekla.
Prvorepublikový důstojník bojoval hrdinně u Dunkerque. Komunisté ho poslali dvakrát za mříže, jednou se neúspěšně pokusil o útěk. Generál Anton Petrák, hrdina dokumentu Zprávy z pekla.

43. Vsetínská pochodeň.
Upálil se 28. října roku 1969. Jeho oběť byla zapomenuta. Dr. Bohumil Peroutka, hrdina dokumentu Vsetínská pochodeň.

44. Osm misí pro život.
Vojenský lékař, který stál u zrodu tradice českých polních nemocnic. MUDr. Mojmír Mrva.

45. Zaťaté pěsti.
Boj za spravedlnost zaplatil životem. Pavel Wonka, hrdina dokumentu Zaťaté pěsti z cyklu Neznámí hrdinové – Pohnuté osudy.

46. Osud jménem Afghánistán.
Zemřel v Afghánistánu jako český voják. Nikolaj Martynov, hrdina dokumentu Osud jménem Afghánistán z cyklu Neznámí hrdinové – Pohnuté osudy.

47. Byl jsem fackovací panák.
Za účast na protikomunistickém povstání byl odsouzen k 16 letům vězení. Ivan Kieslinger

48. Cesta z Lidic do Lidic.
Marie Doležalová-Šupíková. Prožila drama jednoho z lidických dětí.

49. Na poslední chvíli.
Bedřich Dědek. Jako chlapec zachraňoval ústecká zdymadla, v té době největší vodní dílo Československa.

50. Ztracena v gulagu
Věra Sosnarová. Bylo jí 14 let, když ji odvlekla NKVD na Sibiř.

51. Budoucnost si to vyžaduje.
Český důstojník Jaroslav Krátký byl vyslán z Anglie na Slovensko, aby pronikl do odbojového hnutí.

52. Nejmilejší sestra Franze Kafky.
Nejmladší sestru spisovatele Ottlu Kafkovou-Davidovou čekal za války krutý osud

53. Rebel z recese.
Spisovatel Jaroslav Žák, autor literárních předloh slavných filmových „študáckých" komedií, se nové totalitě nechtěl přizpůsobit.

54. Jánošíci.
Ladislav Suchomel patřil ke skupině, která padla do pasti Státní bezpečnosti.

55. Vzbouřenec z Mariánské.
Alois Peyr svůj dobrodružný odpor proti komunistickému režimu uzavřel legálním odchodem v roce 1969 a návratem na jachtě po 40 letech.

56. Dejte toho spratka pryč!
Milenu Havlůjovou komunistická justice pohltila, i když měla malé dítě a pocházela z rodiny, která se účastnila protinacistického odboje.

57. Kluk z barikády.
Kdo byl František Soukal, který padl ve 14 letech na Trojském mostě při Pražském povstání proti okupantům?

58. Nechtěl jsem dělat pro SSSR.
Josef Podpěra vězněný v 50. letech, odmítal v uranových dolech pracovat. Nechtěl těžit uran pro sovětský válečný průmysl.

59. Ve stínu Jana Opletala
Demonstrace 28. října 1939 si vyžádala dvě oběti na životech – Jana Opletala a Václava Sedláčka. Ten druhý byl zapomenut

60. Záhadná mise
Velitel vrtulníkové letky v Havlíčkově Brodě pplk. Vladimír Chadalík odletěl 21. srpna 1968 v ranních hodinách i s vrtulníkem do západního Německa.

61. Se stigmatem teroristy.
Železničář František Zajíček za německé okupace vyhazoval koleje do povětří, stejný způsob odboje zvolil i po únoru 1948.

62. Budoucnosti vstříc.
Milan Balabán - Křesťanský teolog v hledáčku Státní bezpečnosti.

63. Král Dunaje. Karel Brabec, vodní skaut, z kterého se stal agent-plavec.

64. Politujme ty, kteří se mají lépe než my.
Svérázný intelektuál Andrej Stankovič s podpisem Charty 77 neváhal.

65. Ta krásná holka z vily nad řekou.
Dcera píseckého bankéře Dagmar Šimková skončila v komunistickém vězení ve 23 letech a vyšla ven, když jí bylo téměř 40 let.

66. Vraždy ve Žlebech.
Ludmila Langrová byla v nesprávné době na nesprávném místě – v obci, kde se komunisté vraždili mezi sebou.

67. Poslední akce.
Válečný hrdina Pravomil Raichl se nedokázal smířit s tím, že zločiny komunismu nebyly potrestány.

68. Neporažený.
Kpt. Karel Pavlík bojoval až do konce.

69. Navrácená čest.
Sedmnáctiletý Milan Zapletal (účinkuje) se ocitl ve spárech gestapa.

70. Její fotka obletěla svět.
Jarmila Bělíková podepsala Chartu 77, přišla o práci psycholožky a směla pracovat jen jako uklízečka.

71. Měl jsem furt štěstí.
Josef Slanina byl odsouzen v procesu s generálem Karlem Kutlvašrem.

72. Dělník slova i lopaty.
Jezuita Josef Cukr byl vězněn nacisty i komunisty.

73. Otec Karel.
Monsignore Karel Fořt byl za války vězněn nacisty a později uprchl ze své vlasti před komunisty

74. Přežil svou smrt.
Oldřich Stránský prošel pěti koncentračními tábory.

75. Muž z terezínského deníku.
Karel Košvanec se nebál riskovat svůj život a nezištně pomáhal Židům internovaným za nacistické okupace v terezínském ghettu.

76. Sloužila jsem u Heydrichů.
Helena Vovsová pracovala u zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, ale neváhala pomáhat Židům pracujícím na přestavbě obergruppenführerova honosného sídla na zámečku v Panenských Břežanech.

77. Přežil jsem gulag.
Jan Plovajko chtěl bojovat proti nacistickým okupantům. Po útěku z Podkarpatské Rusi byl však zadržen sovětskými orgány, a poté poslán do sibiřského gulagu

78. Nenávist neživím, ale nezapomínám.
Bohumil Černík vzdoroval po únoru 1948 násilné kolektivizaci.

79. Mánička ze severu.
František Stárek, přezdívaný Čuňas, byl jedním z výrazných představitelů československého disentu a alternativní kultury osmdesátých let.

80. Jeden z těch, co přežili.
Bohuslav Bubník je už jen jedním z mála dosud žijících pamětníků, kteří byli zatčeni v souvislosti s protinacistickým odbojem za heydrichiády.

81. Táta parašutistů.
Pozdější generál Karel Paleček byl v období první republiky a za války významným československým zpravodajským důstojníkem a blízkým spolupracovníkem proslulého šéfa vojenské špionáže generála Františka Moravce.

82. Řekl ďáblovi ne.
Pavel Záleský byl jedním z mála lidí, kteří se v osmdesátých letech minulého století angažovali zároveň v katolické církvi i v disentu. Byl proto neustále pronásledovaný Státní bezpečností.

83. Vymyšlená špionáž.
Petr Hauptmann v osmdesátých letech minulého století emigroval do Německa. Doma zanechal manželku se synem. Ten záhy těžce onemocněl. Vystudovaný inženýr se proto rozhodl vrátit do Československa. Netušil přitom, jak tvrdě na riskantní rozhodnutí doplatí.

84. Ptáky smrt neděsí. Veleslav Wahl měl za sebou úspěšnou odbojovou činnost proti nacismu. Po vypuknutí Pražského povstání se stal nejmladším členem České národní rady. Po únoru 1948 se začal zpravodajsky angažovat také proti komunistům, ale byl odhalen a skončil na popravišti.

85. Sama proti osudu.
Jelizaveta Kutlvašrová byla manželkou československého generála odsouzeného po únorovém komunistickém převratu ve vykonstruovaném politickém procesu na doživotí. Generálu Karlu Kutlvašrovi pomáhala dlouhá léta překonávat nepřízeň osudu a po jeho smrti bojovala za jeho soudní rehabilitaci.

86. Partyzánská odyssea.
Neuvěřitelný příběh Ondreje Hiadlovského začal na východní frontě ve slovenské Rychlé divizi, která bojovala po boku nacistů proti Sovětům. Na Krymu však dezertoval a přeběhl k partyzánům.

87. Skutečný „Vyšší princip“.
Legendární postavu statečného profesora, ztvárněnou Františkem Smolíkem ve filmu Vyšší princip režiséra Jiřího Krejčíka, znají miliony diváků. Málokdo však zná jméno ředitele příbramského gymnázia Josefa Lukeše, který tento tragický příběh z doby okupace prožil v životě a nikoli na stříbrném plátně.

88. Nunatak.
Vězeň v komunistických lágrech, arktický ekolog, misionář u Inuitů, to jsou jen některá zastavení v dobrodružném životě profesora Josefa Svobody.

89. A přece nás všechny nevyvraždili.
Anna Hyndráková přežila, ale desítky jejích příbuzných se z koncentračních táborů nevrátily.

90. Žena básníka. Marie Zahradníčková, manželka katolického básníka Jana Zahradníčka, vypila kalich hořkosti až do dna.

91. Libuše mlčí.
Jiří Potůček z výsadkářské skupiny Silver A je téměř neznámý, přitom patří k velkým postavám českého odboje.

92. Všechny děti Josefiny.
Všechny děti Josefiny. Po válce vyhledávala hrdinka filmu Josefina Napravilová české a slovenské děti, které byly zavlečeny do Německa na převýchovu.

93. Legenda Kazik.
Tichý bojovník Vladimír Lorenz prošel dvakrát peklem - za vlády nacistů a potom za vlády komunistů.

94. Pasekáři z Beskyd - Venuše Štefková.
Chudí venkované v Beskydech riskovali život, aby pomohli partyzánům.

95. Zlato se čistí v ohni.
Pravoslavný kněz Vladimír Petřek ukrýval za války v pražském kostele v Resslově ulici české parašutisty.

96. Nezápasil jen na žíněnce
Gustav Frištenský je stále legendou, ale málokdo ví, že se za nacistické okupace zapojil do odbojové činnosti.

97. Zrádci říše
Sudetská Němka Herta Sedláčková-Stachová se během 2. světové války aktivně zapojila do protifašistického odboje.

98. Krycí jméno Bedrník.
Hrabě Zdeněk Bořek Dohalský byl popraven na přímý rozkaz Himmlera.

99. Patnáct let ve stodole
Na rodinném statku ve středních Čechách ukrýval Jan Pecka uprchlíka před komunistickým režimem Václava Jakeše.

100. Sama v temnotách
Byl rok 1949, Irena Vlachová-Šimonová varovala lidi před zatčením, dostala 25 let vězení.

101. Strmá nenaděj
Básník Josef Kostohryz byl v 50. letech odsouzen k doživotnímu žaláři. Komunistický režim se ho snažil vymazat z české literatury. Nepodařilo se mu to, jeho dílo se stalo součástí národního kulturního dědictví.

102. Táborská cesta smrti
Legionářskou minulost nezapřel Jaroslav Vacek ani během okupace. Jak mu velela čest, intenzivně se zapojil do protinacistického odboje na Táborsku. Jeho život ukončila sekera v drážďanské věznici v srpnu 1944.

103. Úkryt za mřížemi.
Nadaný český psychiatr Svetozar Nevole poskytoval začátkem padesátých let na klinice, kterou vedl, úkryt lidem pronásledovaným totalitním režimem.

104. Šel bych do toho znovu
František Wiendl byl aktivní účastník domácího protinacistického odboje za druhé světové války. Po únoru 1948 spolu s otcem založili na Klatovsku protikomunistickou odbojovou skupinu. Pomohli uprchnout za hranice třem desítkám osob. V roce 1949 byl zatčen a odsouzen na 18 let.

105. Věděli, že jdou na smrt
Vladimír Maděra byl za války v Británii u všech misí Zvláštní skupiny D, která připravovala výsadky do protektorátu. Těsně po osvobození se podílel na formování našich paradesantních jednotek. Odměnou mu byl kriminál, ztráta hodnosti a profese horníka.

106. O sebe jsme strach neměli.
Jiřina Petřková (1924) patřila do rodiny, která se zapojila do protinacistického odboje. Její členové skončili na popravišti nebo v Osvětimi. Ona sama měla štěstí, vyhlazovací tábor přežila.

107. Prlovská tragédie.
Jaroslav Juráň přežil nacistické běsnění v malé vesnici ve Vizovických horách. Jedenáct dnů před koncem války vypálila německá jednotka s krycím názvem Einheit Josef vesnici Prlov. Jaké byly osudy lidí, kteří tam žili?