Nejcennější co mám

Scéna, kdy si doktorka   Gaillandová s cigárem v ruce   prohlíží rentgenové   snímky svých vlastních   plic, má podobný grády jako   ta závěrečná v Prožít si   své peklo.

Tak je tu máme obě.   Mladičkou Isabelle Huppert a   již vyzrálou, skvělou Annie   Girardot.
Obě se   sešly ve více filmech,   naposledy ve skvělé Hanekeho   Pianistce.
Doktorka   Gaillandová /A.Girardot/ si   užívá života a stejně tak   nechává žít své dvě
děti i manžela. Jako   primářka v nemocnici má   spoustu práce a nasazené
tempo - milenec, práce i   rodinné starosti - už   nestíhá, jako zamlada.
Kvůli zdravotním   potížím se nechává   vyšetřit ve své nemocnici   inkognito
a stanovená   diagnóza je hrozivá -   rakovina plic. Bilancování   dosavadního
způsobu   života, jakož i zápas se   zákeřnou nemocí je skvělá   herecká příležitost
a Annie Girardot nám   opět předvádí, že hrát   umí náramně. Vynikající   film
nepodlehl ani   času ani změnám vkusu a je   stále silným   psychologickým
dramatem dnešní doby.