Nalevo od výtahu

Yann je spořádaný muž ve středních letech a úspěšný pařížský malíř, který se bláznivě zamiloval. Jeho vyvolenou je Florance, půvabná žena, po které marně touží už celé měsíce. Nikdy totiž nenašel odvahu svěřit se jí se svými city a brání mu v tom i fakt, že je jeho láska ženou jiného muže. Yann tak svou Florance tajně zbožňuje s vědomím, že u ní nemá žádnou šanci. Tehdy se rozhodne vložit do věci jeho kamarád. Prozradí jí, co k ní umělec cítí, a pozve ji na jednu z Yannových vernisáží. Sebevědomá Florance uvádí Yanna do rozpaků, jeho obrazy je nadšená, dokonce by ráda soukromě navštívila jeho ateliér. Yann se úzkostlivě připravuje na příchod Florance, situace se však zkomplikuje v okamžiku, kdy na jeho dveře zaklepe sousedka ve spodním prádle. Běžela za přítelem s jeho zapomenutou aktovkou, když jí průvan zabouchl dveře. A aby toho nebylo málo, vrací se domů pro aktovku její paranoidní přítel Boris.

Zdroj: Nova

POZOR!!! Následující text obsahuje SPOILERY!!!

Mladý výtvarník Yan je platonicky zamilován do vdané ženy. Ta se jmenuje Florence a jednoho dne k němu přijde. Nu, Yan sice v domě je, ale v pokoji sousedky Evy, která žije s magorem žárlivcem Borisem a průvan jí zabouchl dveře. Boris se vrací domů pro zapomenutou aktovku a Yana tam najde. Ten prchne a i s Evou se zamkne u sebe. Později se oba pokoušejí Borisi vše vysvětlit ale marně. Do toho se vrací Florence a za ní přichází její manžel, Florence se vymluví na koupi obrazu a představí Evu jako Yaonovu přítelkyni. Později s manželem odchází, ale on si omylem vezme Borisovu aktovku. Florence se vrací zpět a vidí Evu s pistolí. Tu jí dal z legrace Yan, protože se domníval, že je to zapalovač. Tohle pak vysvětluje i policistům a zjistí, že to není zapalovač ale také zbraň. Do toho vpadne jeho přítel s opravdovým zapalovačem. Vše se nějak vysvětlí, policisté odcházejí a Florence také s Yanovým přítelem. Yan se vynuceně přiznává Borisovi k poměru s Evou. Pak si to vše vysvětlují, jednou tak, jednou onak. Dochází k dalším hádkám, pokusu o sebevraždu když do toho vpadne černá uklízečka a dochází k velikému překvapení…

Veľmi dobrý francúzsky film s komediálnym nádychom, aj keď niekedy išlo do tuhého. Dej filmu prebieha viacmenej v dvoch susediacich bytoch, kde nie je núdza o nečakané situácie. Takmer každý už zažil situáciu, keď sa vám zabuchnú vchodové dvere, aká je to nepríjemnosť. A čo sa môže stať, ak sa cez balkón krásnej susedky dá prejsť do vlasného bytu. Nesmie Vás tam však načapať žiarlivý priateľ alebo manžel tej krásnej susedky. To sa potom naozaj ťažko vysvetľuje. A aj o tomto je uvedený film ...

Nesmělý a roztoužený v nečekaných nesmázích. Francouzská filmová komedie s Pierrem Richardem v hlavní roli.” Báječná situační komedie postavená na výborných dialozích.

Ve francouzské situační komedii režiséra Edouarda Molinara Nalevo od výtahu hraje Pierre Richard výtvarníka - tichého, klidného, plachého a spořádaného muže, kterého má konečně, po celých měsících tajného zbožňování, navštívit v bytě vdaná Florence. Decentní setkání se však v důsledku náhod a nedorozumění, vznikajících kvůli chorobně žárlivému sousedovi a jeho mladičké manželce, mění ve sled zdánlivě absurdních situací, jež však nakonec stejně ústí v happy end a všeobecnou spokojenost. - Až na krátký "prolog` se celý ",příběh" odehrává během jediného dne v jediném prostředí, jímž jsou dva byty a chodba před nimi. Přesto působí dynamicky a svěže, zejména díky prokomponovanému, logickému a vtipnému scénáři. Sympatický na filmu je i fakt, že stárnoucí komik dokázal zůstat věrný svému image, a přesto se trochu změnit: jeho Yan už není křečovitě pobíhající a šaškující smolař, a1e nebožák, pohlcený neovladatelnými okolními událostmi, který neztrácí svou přirozenou důstojnost. Zdatně mu sekundují další hvězda, Richard Bohringer, v poněkud nezvyklé roli směšného žárlivce, i naděje francouzského filmu Emmanuelle Béartová.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled


Co všechno se může stát, když má člověk nemožné sousedy, když průvan neustále mlátí dveřmi a jedno nedorozumění stíhá druhé? To všechno předvádí nová
komedie Pierra Richarda
Nalevo od výtahu jsou dveře. Za nimi bydlí velký blondýn, svobodný a ostýchavý Yann v podání - jak jinak - Pierra Richarda. Plachý a dobrosrdečný výtvarník v sobě nese všechny rysy předchozích Richardových hrdinů - je hodný, zmatený, nesmělý a má zvláštní schopnost zmotat všechno, čeho se dotkne.
Tentokrát jím od samého rána zmítá křeč očekávání nadešel den D, blíží se schůzka se ženou snů, krásnou (a vdanou) Florence. Do tichého a poklidného života staromládeneckého Yanna však velmi razantním způsobem vnikne chaos, hysterie a uragán ničivých vášní. To je tak, když má člověk nemožné sousedy: Boris a Eva se sice v podstatě velmi milují, nicméně nepropasou jedinou příležitost k žárlivosti, srdceryvným výlevům a agresívním projevům závislosti. Celá tato smršť vyčerpávajících emocí vcucne Yanna přímo do svého středu a vysvětlujte pak vdané ženě snů, že ta polonahá slečna je ve vašem obýváku vlastně omylem a ten cvok, který vám demoluje byt, je její milující manžel.
Jako obvykle. Situační komedie se dvěma manželskými páry, jedním plachým malířem, jeho přítelem, jeho uklízečkou, dvěma policisty a dveřmi. Se všemi dveřmi v okolí, které se tvrdošíjně zavírají, ač by podle všech předpokladů měly zůstat otevřené a nechávají své majitele napospas trapným situacím zásadně v těch nejnevhodnějších chvílích.
Omyly a záměny partnerů, zápletka založená na dvojsmyslných náhodách a hlavně zmatek. Tato v podstatě divadelní inscenace (děj se z 99% odehrává v Yannově bytě) nepřináší nic nového, překvapivého ani opravdu originálního. To všechno už jsme viděli, určitě i lépe zpracované. Milovníkům komedií ze staré školy a příznivcům Pierra Richarda snad film přinese půldruhé hodiny nenáročné zábavy, ale určitě neuškodí připomenout si, že se Edouard Molinaro v tomto případě nevyrovnal Francisovi Veberovi a že Pierre Richard v Uprchlících dokázal, že umí být více než jen jednostrunně komickou figurkou. Že rozšíření jeho hereckého rejstříku krok za hranice osvědčeného úspěchu může být jemu i divákům jen ku prospěchu.
hej Cinema 1991/2/24

Autor/Zdroj: hej/Cinema