Nahota

Herecký koncert Petra Čapka,   který bylo možno od   natočení shlédnout až v   roce 1990. Ve filmu dostala   možnost si zahrát také Miss   Československo 1969 a sedmým   místem na Miss World 1970   Kristina Hanzalová, která   ale krátce po natáčení   emigrovala, a tak vlivem toho   straničtí funkcionáři   šoupli film do tzv. trezoru.   Jedná se o psychologické   drama, jehož námět si pro   svoji prvotinu vybral   režisér Václav Matějka a   zhostil se toho impozantně.   Jak se přesně uvádí,   jedná se o prózu o   nesnadném hledání smyslu a   naplňování života, čímž   osobní dilema dosahuje   takřka až svého dna. Temný   příběh citově   deprivovaného člověka,   který nepoznal své rodiče.   Byť se to zdá nepatřičné,   pěstouni, domovy mládeže a   polepšovny se na něm po   psychologické stránce   podepsaly. Cesty páně jsou   nevyzpytatelné a tady to   platí dvojnásob. Silný   příběh s hlubokou   myšlenkou, dnes už spíše   jen pro filmové fajnšmekry.

Ano, suverenita a neomalenost   jako zástěrka vlastní   nejistoty a neukotvenosti,   toť paradoxní vzorec, v   nahotě se ukazující, když   má člověk převzít   závazek nebo odpovědnost.   Pokus o českého Bergmanna   až tak úplně nevyšel,   démonický Čepek a krásná   Hanzalová nestačí, když   dialogy jsou o ničem.   Nechápu, proč byl film   natočen barevně, když je   nasnímán skoro jako   černobílý.

Nepochápal jsem kam, co   spěje a proč. Prostě se jen   stále planě žvaní, v   čemž já filosofii nevidím.   Ani panu Čepkovi nemohu dát   nic, což je mi líto.   2011102110104/10107-----------   ---A mimo jiné si některé   dialogy odporují a v jednom   dokonce zazní špatné   oslovení. Jinak souhlas mým   předchozím komentářem.