Na samotě u lesa

POZOR SPOILER

Celá rodina Lavičkova se vypravila na výlet. Jedou navštívit své známé Zvonovy. Ti mají mlýn, který si opravili, a zde i bydlí. Pan Zvon si hraje na pana otce, ale mlýn mají hezký. Lavičkovi by taktéž rádi něco v lůně přírody. A tak jdou s panem Zvonem hledat něco k pronájmu, později i ke koupi. Nakonec skončí na poli u pana Komárka, ten jim nabídne na víkendy svou chalupu. A protože se tu všem líbí, tak nikdo není proti. Postupně se seznamují s dědou Komárkem blíže, i s jinými sousedy. Pravda, slepice v pokoji v časném jitru nikoho nepotěší a řezání dřeva už vůbec ne, ale pan Komárek je zvyklý vstávat brzy a také brzy pracovat. Ale také musí jednoho dne na pohřeb kamarádovi. Po něm se v hospodě věnuje svým „zábavičkám“ a popere se. Tím ovšem pozdržel dojení, a tak jde pan Lavička pro něj. Cesta zpět není pro oba borce zrovna jednoduchá, ale dojdou bez úhony. Jindy si Lavičkovi ve mlýně poslechnou zajímavý příběh a pak zjistí, že mají blechy. Tím pádem je do hry zapojen doktor Houdek, který je pak na chaloupku pozván. Také jemu se zde líbí, zvláště pak pozvání na domácí kachničku u dědovy rodiny. Pak děda Komárek onemocní a kamarád jej odnáší z chalupy do nemocnice. Jeho další osud je nejistý a Lavičkovi nemají koupi chalupy domluvenou.

Pražští manželé Oldřich a Věra Lavičkovi se svými dětmi Petříkem a Zuzankou odjíždějí na venkovskou chalupu svého známého, inženýra Radima Zvona. Chtějí si také koupit nějakou venkovskou nemovitost a vyhlédnou si malebnou chaloupku dědy Komárka, který souhlasí, že ji prodá, ale až časem. Zatím pronajme Lavičkovým jednu místnost. Manželé se rozhodnou prožít na chalupě dovolenou. Zatímco Olda považuje pobyt na venkově za zdraví prospěšný, Věra je stále rozčilenější. Vadí jí spousta věcí, a tak stále důrazněji naléhá na manžela, aby s dědou, který jí zcela zjevně překáží, promluvil o prodeji. Děti jsou však ke starému dobrosrdečnému Komárkovi vstřícné a považují jej takřka za svého skutečného dědečka…

Scénář komedie, kterou v roce 1976 natočil režisér Jiří Menzel, napsali Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Tato trojice do českého filmu přinesla osobitý inteligentní humor. Většina rolí byla napsána hercům „přímo na tělo“. Vyniká mezi nimi především Josef Kemr v roli dědy Komárka. Těšit se však můžete také na D. Kolářovou, Z. Svěráka, L. Smoljaka a řadu dalších. Českému filmu snímek přinesl ceny ze San Sebastiánu, Mannheimu a Chicaga.

Zdroj: ČT

Manželé Lavičkovi, půvabně ztvárnění Danielou Kolářovou a Zdeňkem Svěrákem, jsou sváděni touhou po získání chalupy dědy Komárka, kterou však majitel, jak se zdá, jen tak neopustí. Vše nakonec vyřeší jejich děti, které si starého Komárka zamilují a začnou ho považovat za svého skutečného dědu. Autoři komedie NA SAMOTĚ U LESA Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak humornou formou popisují různé typy tzv. chalupářů. Většinu postav napsali přímo pro jejich představitele, mezi nimiž vyniká především Josef Kemr v roli dědy Komárka.
DVD Express

Hromadný víkendový útěk z měst na venkovské chalupy byl jedním z průvodních jevů českého "konsolidačního" socialismu. Také rodina Lavičkova touží mít vlastní útočiště. Naskytne se vhodný objekt, není ani příliš drahý, má to ovšem háček: v domku hodlá dožít děda Komárek, nefalšovaný vesnický samorost. Jenomže co by Pražáci neudělali kvůli chalupě! Vezmou ji zkrátka i s dědou...

Svého času velmi úspěšnou a stále oblíbenou komedii natočil v roce 1976 Jiří Menzel podle námětu a scénáře Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka. Role dědy Komárka s jeho typickými průpovídkami patří k těm, jimiž se Josef Kemr snad nejvíc vryl do paměti diváků.

Zdroj: FTV Prima

Hromadný víkendový úprk z měst na venkovské chalupy byl jedním z průvodních jevů tzv. konsolidačního socialismu. Příběh o touze jedné rodiny Pražáků vlastnit chalupu, nejlépe zn. Na samotě u lesa z pera pánů Svěráka a Smoljaka, natočil Jiří Menzel.

Hrdiny jsou manželé Oldřich a Věra Lavičkovi, kteří se svými dětmi Petříkem a Zuzankou odjíždějí do Loukova na chalupu svého známého, inženýra Radima Zvona. Chtějí také koupit chalupu a doufají, že jim Zvon pomůže. Nakonec si vyhlédnou malebnou chalupu dědy Komárka, který souhlasí, že ji prodá a zatím pronajme Lavičkovým jednu místnost. Lavičkovi se rozhodnou strávit na chalupě dovolenou. Zatímco Olda považuje pobyt na venkově za nejen zdraví prospěšný a děti se spřátelí s dobrosrdečným dědou Komárkem, Věra je stále rozčilenější. Vadí jí spousta věcí a tak stále důrazněji naléhá na manžela, aby s dědou, který jí zcela zjevně překáží, promluvil o prodeji. Olda na víkend pozve na chalupu svého kamaráda, lékaře Houdka, který zjistí, že děda je zcela zdráv a když se pak ještě navíc seznámí s dědovým stařičkým otcem, pochopí, že dělat si naděje, že tu pan Komárek už dlouho nebude jsou liché. V zimě však děda přesto onemocní a přes veškeré odmlouvání jej Houdek pošle do nemocnice. Když se však celá rodina o něco později vypraví do vsi s notářem, aby projednali prodej, najdou dědu opět doma, zdravého a čilého...

Fenomén chalupářství byl v sedmdesátých letech spjatý s únikem normalizovaných obyvatel z veřejné sféry do soukromých „pelíšků“. Znamenitým způsobem se s ním vyrovnala tragikomedie, kterou napsali scenáristé Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Vůdčí osobnosti pražského Divadla Járy Cimrmana i ve filmu – počínaje veselohrou Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974) a konče tragikomedií Nejistá sezóna (1987) – fungovaly jako osvědčený autorský tým. Ten rozvolnily až Smoljakovy režisérské ambice a Svěrákovo rozhodnutí rozjet coby scenárista i samostatné projekty. Mezi společné nestárnoucí snímky dvojice ovšem patří prázdninová komedie Na samotě u lesa. Na té oba scenáristé spolupracovali s režisérem Jiřím Menzelem (s nímž Svěráka spojilo už budovatelská drama Kdo hledá zlaté dno /1974/ a později i snímky Vesničko má, středisková /1985/ a Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina /1993/). Příběh pražské rodiny, která se rozhodne zakoupit venkovskou chalupu, sice inspirovaly vlastní zkušenosti autorů, současně však nabízí modelový příběh s jemným, humanistickým přesahem. Skutečnou předlohu měl i děda Komárek – venkovan, jehož chátrající usedlost se rodina Lavičkova rozhodne odkoupit. Stařík však prodej neustále odkládá, takže dychtiví Pražáci jsou nuceni s ním o víkendech a o dovolené soužít. Z konfrontace lidí z města a venkovského prostředí dokázali autoři vytěžit řadu vděčných komediálních situací. K citlivému přístupu Lavičkových, kteří si Komárka nakonec oblíbí, tvoří protiklad rodina Zvonova, jež zakoupený mlýn proměnila v kýčovitou usedlost... Otce Lavičku si zahrál Zdeněk Svěrák a „mlynáře“ Zvona Ladislav Smoljak. Snímek však stojí a padá s hereckým výkonem představitele zemitého Komárka – Josefa Kemra, jemuž bylo ovšem v době natáčení jen čtyřiapadesát let. Lavičkova přítele, lékaře Oldu, si zahrál Jan Tříska, kterého však cenzoři z verze uváděné v předrevoluční televizi vystřihli.

Zdroj: Filmový přehled / NFA