Na mléčné dráze

Emir Kusturica patří   bezesporu k největším   režisérským osobnostem   současného filmařského   světa. I tento příběh je   plný symboliky a poetiky,   velkou roli ve filmu hrají   opět zvířata. Od jestřába   věrně provázejícího   hlavního hrdinu Kostu, po   jeho osla (nikdy jsem ještě   neviděl takhle uhánět osla   s jezdcem a nákladem), až po   zmasakrované stádo ovcí   nebo husy ve vaně s krví.   Stejně jako vždy je film   plný balkánské lidové   hudby a tance, to je moje   parketa. Situování děje do   doby jugoslávské občanské   války, což je dodnes pro mě   ožehavé téma z důvodu   přátel na různých   stranách, mě vždy velice   zajímá. Ve filmu není   motivace tak zdůrazněná,   ale zůstává krutost a   nepochopitelná nenávist.   Kusturica se hlavní role ve   svém vlastním filmu zhostil   dobře, znám ho více v   podobě, kdy se objeví jako   Kosta po patnácti letech   (srbský četník). Monica   Bellucci je stále kočka, ale   v menší roli nejvíce vynikl   Predrag "Miki"   Manojlovič. Jeho vysloužilý   žoldák Žaga, zjizvený a se   zakaleným okem, vnese do   příběhu správný drive.   Chvílemi si film zahrává   až s pohádkovými nebo   baladickými motivy, motýl ve   studni, let milenců v objetí   z koruny mohutného stromu   atd. Film se pro mě stane   dalším příběhem, na   který se vždy rád   podívám, i když Kusturica   natočil i lepší.

Podle povídky V hadím   objetí z Kusturicovy knihy   Cizinec v manželství.   Kratká knižní předloha je   mnohem syrovější, dlouhá   stopáž filmu ji rozmělňuje   a učesává.