Na konci města

Soudobí kriminalisté řeší dvacet let starý případ vraždy na předměstí. Spisovatel Eduard Fiker, autor celé řady známých detektivních příhod, napsal námět i scénář tak, že divák zůstává po celou dobu filmu ve stálém napětí. Režisér Cikán i jeho ostatní spolupracovníci svou dobrou realizací napínavého příběhu jeho záměr ještě podtrhli...

Zdroj: Film Europe Media Company

POZOR SPOILER

Nějaký člověk za tmy něco kutí v zemi. Druhý den je na tomtéž místě brigáda a jeden z lidí zde vykope hodinky. To je podivné, proto se toho chytnou kriminalisté. Naleznou ještě další věci, které jsou odhadnuty na stáří dvacet let. Tehdy zde stál činžák, který patřil Hubertu Kostkovi, ten záhadně zmizel z vlaku do Luhačovic. A tak se kriminalisté musí pustit do odhalování minulosti. Jako prvního vyslechnou bývalého domovníka onoho domu, pana Válka. Ten jim vypráví o vztahu domovník – majitel. Válek pro Kostku dělal domovníka, za to tam mohl bydlet. Dům byl postaven špatně a kolem toho dělá novinář Kovář dost dusno. Oba muži, kteří se případem zabývají, poručík František Lukeš a Václav Budil pátrají dále. Podezřelý je jim řidič Emil Kalčík. Ten má a měl drobné potíže se zákonem. Poručík vysílá svého kolegu sledovat svou dceru, aby zjistil, s kým chodí, a nyní zjišťuje, že je to právě Václav. Znovu vyslechnou Kalčíka. Chtějí, aby prokázal alibi na osudnou noc před začátkem prací na místě nálezu. On vypráví o ženě, paní Dohnalové, se kterou byl, a ta jeho alibi potvrdí. Záhora zase vypráví, jak jej chtěl Kostka uplatit dvěma tisícovkami. Je u toho nechtěný svědek - je to opět Kalčík. Ten v současnosti u výslechu doznává, že Kostku tehdy po pokusu o úplatek ranila mrtvice. A on jej tajně pohřbil. Ale kdo místo něj cestoval jako falešný Kostka do Luhačovic, říci nechce. Jako další vypovídá tehdejší služka. Ale ani od ní se kriminalisté nedozví to podstatné. To se dozví až mnohem později…

Při odklízení trosek domu, který byl před lety pro havarijní stav stržen, nachází brigádník kapesní hodinky. Na stejném místě je čerstvě zasypaná jáma a tak je povolána Bezpečnost. V hlíně jsou nalezeny drobné pozůstatky lidského těla a je jasné, že tu ještě předchozího dne byl hrob. Příslušníci Bezpečnosti se v pátrání vracejí o dvacet let zpět, kdy zmizel majitel domu Kostka. Hledají bývalé nájemníky, kteří doplňují své staré výpovědi a prokazují alibi na večer, kdy byly z hrobu odstraněny lidské ostatky. Postupně se skládá mozaika událostí, které se před lety udály. V roce 1932 Kostka koupil téměř nový dům na předměstí, který jeho stavitel Vedral tak ošidil, že budova začala od základů praskat. Nájemníci žádali nápravu, ale Vedral rekonstrukci po Kostkově zmizení odbyl a dům musel být za války stržen. Pod tíhou důkazů se přizná bývalý nájemník Kalčík k hádce s Kostkou, při které majitel domu podlehl srdečnímu záchvatu. Drobný šmelinář Kalčík tělo ze strachu před policií tehdy zakopal ve sklepě a nyní pozůstatky hodil do řeky. Před soudem se bude zpovídat zároveň s Vedralem, který mu ze zištných důvodů pomáhal. Případ je po dvaceti letech vyřešen.

Zdroj: NFA

Soudobí kriminalisté řeší dvacet let starý případ vraždy na předměstí. Protože v nové době jsou zločiny už jen překonané pozůstatky minulosti, není kam spěchat, a tak se i celý film neúnavně vleče. Původní námět zkušeného autora lze sotva označit za originální a nápaditý.

Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu