Možná

Všechno začíná na konci tohoto století, tedy nyní. V předvečer Nového roku 2000 se Arthur (24 let) sejde se svou přítelkyní Lucií. Ona chce mít rozhodně dítě, ale on se necítí být připraven k tomu, aby se stal otcem. Během dlouhého večírku nepřetržitých oslav prožije Arthur vzrušující zážitek. Přesune se do doby o 70 let později a ocitne se tváří v tvář starému muži, který říká, že je jeho syn.. Tento sedmdesátiletý syn mu ukáže svůj dům, svou rodinu, svůj život a představí mu Paříž v roce 2070. Syn doufá, že tím, že seznámil Arthura s překvapivou budoucností, ho přesvědčil ke zplození dítěte.

DISTRIBUČNÍ SPOLEČNOST ARTCAM UVÁDÍ:

MOŽNÁ
(Peut - étre) .
FRANCIE 1999 109 MIN. 1:2,35 DOLBY SR

SCI-FI Do 15 let nepřístupný
SLOGAN: Ve filmu „Možná" zjistíte, že v důsledku zklamání nepřestáváte snít...
režie: Cédric Klapisch
scénář: Cédric Klapisch, Santiago Amigorena a Alexis Galmot
kamera: Philippe le Sourd
střih: Guillaume Sciama
hudba: Loik Dury, Magister Dixit
producent : Bernard Bolzinger
hrají: Jean-Paul Belmondo, Romain Duris, Géraldine Pailhas, Julie Depardieu, Emmanuelle Devos, Bass Dhem
premiéra v ČR: 22. června 2000

Všechno začíná na konci tohoto století, tedy nyní. V předvečer Nového roku 2000 se Arthur {24 let) sejde se svou přítelkyní Lucií. Ona chce mít rozhodně dítě, ale on se necítí být připraven k tomu, aby se stal otcem. Během dlouhého večírku nepřetržitých oslav prožije Arthur vzrušující zážitek. Přesune se do doby o 70 let později a ocitne se tváří v tvář starému muži, který říká, že je jeho syn.. Tento sedmdesátiletý syn mu ukáže svůj dům, svou rodinu, svůj život a představí mu Paříž v roce 2070. Syn doufá, že tím, že seznámil Arthura s překvapivou budoucností, ho přesvědčil ke zplození dítěte.
Programování: Film Distribution Artcam, tel.lfax: 01917220641, Jagellonská 7, Plzeň, 301 36
Film Distribution Artcam, s r.o., Rašínovo nábř. 6, Praha 2, tel: (02j 24918833, e-mail: artcam .artcam.cz

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora


Sci-fi komedie s časovou smyčkou se odehrává v Paříži v letech 2000 a 2070 a vzdáleně připomíná Zemeckisův Návrat do budoucnosti.
Vizuálně těží z popisu futuristického města nad Seinou, zavátého vlivem globálního oteplení pouštním pískem do výše několika pater. Nápaditá výprava, bizarní reálie a barvité kostýmy dají zapomenout na chatrnost zápletky, jež není hodna návratu Jeana-Paula Belmonda na filmové plátno.
Kino ART

Autor/Zdroj: /

Francouzská fantastická komedie režiséra Cédrica Klapiscbe s lakonickým názvem Možná se odehrává v relativně nedaleké budoucnosti, v roce 2070. V jedné z hlavních rolí navzdory proklamovanému záměru již nikdy nehrát ve filmu (viz snímek Poloviční šance - 1997), se objevuje Jean-Paul Belmondo. Na futuristicky pojatém silvestrovském večírku u kamaráda Filipa, přesně a půlnoci na Nový rok 2000, odmítne pětadvacetiletý mladík Artur udělat dítě své dívce Lucii, která po potomkovi velmi touží. Magickou dírou ve stropě se mladík vzápětí dostane do Paříže roku 2070, kde ke svému úžasu potká vlastního zestárlého syna jménem Ako. Ten měl být počat právě na Nový rok 2000. Ako má početnou rodinu a je již dědečkem. On a jeho potomci mají jedinou starost: přesvědčit Artura, aby se vrátil do roka 2000, svou dívku přece jen oplodnil a přivedl tak na svět syna (Aka). Mladíkovy argumenty o jeho mizerné finanční situaci a o nevyhovujícím bydlení jsou zamítnuty: potomkům (z nichž někteří jsou mnohem starší a zkušenější než jejich předek) jde totiž o to, aby existovali. - Námět, jenž částečně připomíná Zemeckisův Návrat do budoucnosti (1985), těží zejména z popisu prostředí Paříže, jež je (snad vlivem globálního oteplení) zaváta piskem do výše několika pater. Ze staveb tak zůstaly vidět jen jejich horní části, zatímco dnešní pařížské „přízemí" se nachází hluboko pod povrchem. Na rozdíl od nápadité výpravy, bizarních reálií budoucího světa a barvitých kostýmů (připomínajících spíše severoafrický bazar) je však kamenem úrazu nepříliš čitelná zápletka: existence Arturových potomků, kteří vlastně nebyli zplozeni, se opírá o příliš „volnou" a nedotaženou nadsázku. Podobně nepodložené je někdy i zkratové jednání hrdinů (jeden z dospělých vnuků chce „dědečka" Artura donutit ke kopulaci s babičkou tím, že mu vážně vyhrožuje zastřelením). Problematiku časové smyčky, zrádnou různými paradoxy, tvůrci nedokázali vyřešit s patřičnou elegancí. Tomu bohužel odpovídá i překombinované vyvrcholení příběhu (lidé z budoucnosti intervenují až v roce 2000) a jeho nejasný konec.
Zdeno Kubina Filmový přehled 2000/6/23

Autor/Zdroj: Kubina Zdeno/Filmový přehled