Místo na světě

Mario a Ana, žijí se synem Ernestem po dobrovolném odchodu z Buenos Aires v opuštěném argentinském údolí. Mario vede školu a družstvo na vlnu; Ana řídí kliniku. Do této idylické rodiny přichází Hans, španělský geolog, který dělá v zemi průzkum pro místního patrona, aby se zjistilo, zda je místo vhodné pro vodní elektrárnu, která by vesničany vyhnala do měst.

Někteří lidé během vojenské diktatury opouštěli města a stěhovali se do malých vesnic v argentinském vnitrozemí.To učinili také Ernestovi rodiče, kteří se usídlili ve Valle Bermejo v provincii San Juan - v nehostinném kraji, v polopoušti, kde hrstka venkovanů sotva přežívá jen díky ovcím. Ale ani nejvzdálenější místo není oproštěno od nespravedlnosti a vykořisťování. Mario Dominicci, Ernestův otec a venkovský učitel, podněcoval vesničany, aby si založili vlastní firmu a vyhnuli se tak bezskrupulózním zprostředkovatelům obchodu z nadnárodní společnosti, jejíž přítomnost změnila celé Valle Bermejo. Ernesto se učí od otce, sestry i jeptišky, která jim radí, že nejdůležitější není vyhrát anebo prohrát, ale nevzdat se.
Klasickým vyprávěním Aristaraín znovunastolil ideu jednotlivce, etické bytosti s neoblomnou vůli a s vědomím toho, že přes veškeré problémy stojí za to se postavit všem.
Adolfo Aristarain - spisovatel, scenárista a divadelní herec začínal jako asistent režie. Debutoval v roce 1978 filmem La parte del león (Lví podíl). Následovaly politické thrillery Tiempo de revancha (Čas pomsty, 1981) a Últimos días del víctima (Poslední dny oběti, 1982), žánrové filmy nerezignující však na společenskou kritiku. V roce 1992 získal za snímek Místo na zemi Zlatou mušli na festivalu v San Sebastiánu.
katalog 1. Festivalu nad řekou
1