Milenci a vrazi

Filmová adaptace slavného románu Vladimíra Párala je hořkým obrazem lidské touhy po požitcích, moci, majetku i panoramatickým záběrem opakujících se situací dějin moderní společnosti. Motorem dramatického příběhu je výbušná síla nenávisti těch „dole“, toužících po rozkoši lásky a společenském uplatnění, a kultivovanost, ale i únava světa lidí „nahoře“, kteří se už dost namilovali a užili moci, a tak vlastně rádi podléhají náporu barbarství. Vylhané naděje roztáčejí vždy znovu a znovu šílený kolotoč lidského života až k závěrečným ztraceným iluzím. Ústředním místem děje je dům v Ústí nad Labem, kde se střídají náhodní i trvalí zaměstnanci místní továrny. Příběh Borka Trojana, ambiciózního inženýra, a jeho lásky k Zitě Gráfové, manželce ředitele továrny, příběh mladičkého Romana Gráfa, zoufale až k sebezničení milujícího neklidnou Maddu, to jsou základní osy mnohavrstevného vyprávění, odehrávajícího se v průběhu šedesátých let s přesahem do doby po roce 1989.

Zdroj: ČT

Páralův román Milenci a vrazi patřil na komunistický seznam zakázaných knih – překračoval kromě politického tabu i tabu erotické, jak napovídá jeho podtitul: Magazín ukájení před rokem 2000.
Jeho strhující básnická imaginace, ale i důsledné skeptické pojetí historie či velká satirická metafora dlouho vábila filmaře. „Filmový epos“ opakování lidských nadějí i zklamání, krásných mladých iluzí vystřídaných ztrátami nakonec natočil dokumentarista, filmový a divadelní režisér Viktor Polesný (podle literární předlohy natočil i Werflův Sjezd abiturientů či Kohoutovu Hodinu tance a lásky). Vladimír Páral se po zhlédnutí filmu vzdal práva film hodnotit.
Páření namísto lásky, nenávistné ubíjení jednoho druhým namísto milostného oblažování, taková je románová a filmová realita Milenců a vrahů. Člověk klesá na úroveň živočicha a zdá se být ovládán pouze sexem, chtíčem a záští. Páralovo leporelo lidských osudů je zasazeno do domu kdesi v Ústí nad Labem patřící továrně Kotex, v níž nelze nehledat místní chemičku. Montércimra v přízemí, nad ní byt ředitele továrny a pak část pokojů ženských a mužských – svobodárna. Toto uspořádání se nedodržuje. Mladý pár čeká dítě. Nevraží na ředitele, ale i na spolubydlící, rvou se o trošek vody, chtějí ty druhé vystrnadit, chtějí byt, byt, byt. Konečně se stěhují a v domě zaplane nová zášť: kdo na jejich místo…
Kino AERO

Román Vladimíra Párala Milenci a vrazi, který s podtitulem Magazín ukájení před rokem 2000 poprvé vyšel v roce 1969, patří dnes mezi klasická díla moderní české literatury. Zároveň se nejspíš jedná i o autorův nejzdařilejší opus, jenž na svou dobu s překvapivou otevřeností podává zprávu o stavu společnosti, destruované totalitním režimem. – Film režiséra Viktora Polesného usiluje o co nejvěrnější podobu Páralovy knihy s tím, že dodává ději časové určení i s epilogem v roce 1989, kdy se z vězení a z ciziny vrací jedna z klíčových postav příběhu, Roman Gráf, aby se konečně vyrovnal s vlastní i rodinnou minulostí. Příběh se odehrává v Ústí nad Labem, v tamní chemičce, respektive v domě, kde je podniková ubytovna i ředitelský byt šéfa podniku Gráfa a jeho ženy Zity. Mladý inženýr Borek Trojan, bydlící na ubytovně, sice zpočátku oplývá ideály, ale stejně jako řada jeho předchůdců nakonec i on raději zvolí cestu konformity, ale také krajního cynismu. Příběh se doslova hemží tragickými figurami: ať už je to Julda Serafín se svým „příliš“ čistým, křesťanským pohledem na svět, jeho sestra Madda, vyznávající jen požitky těla, či Romanova manželka Zita v zajetí sebevražedné závislosti na milenci Borkovi, alkoholu i na přepychu ředitelské paničky. – I když z filmu je zjevná velká ambice dosáhnout ve shodě s Páralovým románem stejně mrazivého účinku, výsledek je nepřesvědčivý. Možná by stačilo, kdyby se tvůrci více než košatému ději důkladněji věnovali jednotlivým figurám, které často vyznívají až příliš prvoplánově. Stejně tak řada symbolů je do děje implantována křečovitě. Nepomáhá ani účast známých herců, ani dobové hity, jež mají vytvářet ironický komentář k pochmurnému příběhu. – Logo filmu použité na plátně a propagačních materiálech je Milenci & Vrazi.
-pp-, Filmový přehled 2005/1

Ústředním místem děje je dům kdesi v Ústí nad Labem, patřící chemičce. V přízemí je „montércimra“, kde se střídají obyvatelé náhodní i trvalí, nad ní je byt ředitele továrny a pak část pokojů ženských a mužských – svobodárna. Nikdy ale toto uspořádání není dodrženo. Všechno je tu beznadějně pomícháno, do svobodárny vnikne mladý pár, čekající dítě. Nevraží na ředitele ale i na spolubydlící, rvou se o trochu vody, chtějí ty druhé vystrnadit, chtějí byt. Konečně se stěhují a všechno se pomíchá a začíná znovu. Na pozadí tohoto koloběhu se odehrávají dva velké příběhy: příběh Borka Trojana (Jiří Langmajer) a jeho lásky k Zitě Gráfové (Zlata Adamovská), a příběh mladičkého Romana Gráfa (David Prachař), zoufale milujícího krásnou ale neklidnou Maddu Serafínovou (Kristýna Kloubková), jejichž zničující vztah dospěje až k vraždě.