Mikulášovy patálie

Mikuláš, Vendelín, Celestýn, Kryšpín, Albín, Viktorín a další hrdinové senzačních příběhů dětských knížek o Mikulášovi se v hrané verzi konečně dostávají na filmová plátna. Za 50 let od vydání první knihy si Mikuláše a jeho zběsilé spolužáky oblíbily generace dětí po celém světě i u nás.

Mikuláš, Vendelín, Celestýn, Kryšpín, Albín, Viktorín a další hrdinové senzačních příběhů dětských knížek o Mikulášovi se v hrané verzi konečně dostávají na filmová plátna. Za 50 let od vydání první knihy si Mikuláše a jeho zběsilé spolužáky oblíbily generace dětí po celém světě i u nás.

Mikuláš o filmu

Vždycky, když jsem přinesl ze školy nešťastnou kouli z mluvnice, jsem říkal mamince, že když budu pořádně zlobit, jednou o mně natočí film, a ten bude senzační, ale maminka se většinou rozplakala a tatínek výhružně složil noviny, ale to nevadí, já je mám rád i tak, asi víc, než kluky ze školy, se kterými je fakt děsná legrace, nevím, jestli jsem vám o nich už povídal. Hodně kamarádím s Vendelínem, který pořád jí, a do třídy s námi chodí i Kryšpín, který chce být závodním cyklistou, a Viktorín, ten zas chce na plácku hrát i dělat rozhodčího zároveň, ale to nejde, uznejte, a Albín, který je hrozně silný, ale taky Celestýn, to je mazánek paní učitelky, člověk mu nemůže dát ani pěstí do nosu, jelikož nosí brýle. A až bude ten film v kinech, budou na mě doma pyšní a nebudou už mi nic zakazovat, až něco provedu, což je vždy nespravedlivé, a Marie-Hedvika si vezme mě a ne Eliáše, jelikož já budu slavný, kdežto Eliáš je blbeček.
HCE

Knihy Reného Goscinnyho (1926–1977) a kreslíře Jeana-Jacquesa Sempého (nar. 1932) o malém školáku Mikulášovi a jeho svérázných kamarádech začaly vycházet v roce 1959. Autor v nich vtipně v krátkých kapitolách popisuje příhody party kluků, kteří zažívají dětství v době, kdy maminky byly maminkami na plný úvazek, tatínkové hrdiny a živiteli rodin, hry pod širým nebem měly zelenou a fantazie dětí byla bez hranic. – Mikuláš má podezření, že maminka bude mít miminko. Nemá z toho radost, protože slyšel od spolužáka Jáchyma, kterému se narodil bratříček, že někteří rodiče odvedou staršího sourozence do lesa a nechají ho tam. A to se asi stalo, protože od té doby Jáchym chybí. Chlapec přemýšlí, jak takovému nebezpečí předejít, a rozhodne se dělat mamince pomyšlení. Má dobré kamarády, vždy ochotné pomoci; naneštěstí jejich dobře míněné skutky nikdy dobře nedopadnou. Chlapec tedy posléze usoudí, že nejlepší bude případně nechat zmizet (zatím neexistující) mimino, což se ukáže jako organizačně náročná a finančně nákladná akce. – Scenáristé nenásilně, vkusně a vtipně zakomponovali známé epizody z knihy do rámcového příběhu o nechtěném sourozenci. O komické momenty není nouze, pohled dětskýma očima na svět dospělých, na školu, kamarádství, sourozenectví pobaví i kouzlem „nechtěného“. Dobová atmosféra konce padesátých let je věrohodná, kostýmy a vybavení domácností patřičně staromilské, dabing vydařený. Dobře se pobaví dospělí i děti. Riskantní adaptace knihy, neodlučně spjaté se Sempého ilustracemi (vtipně připomenutými v úvodních titulcích), se vydařila...
-kat-, Filmový přehled 2010/2