Mezi námi zloději

Josef Laštovka: Soudružky a soudruzi, bez práce nejsou koláče, zahálka je matkou všeho hříchu, kdo nepracuje ať nejí, práce šlechtí člověka... Je to tak? No je to tak, je!
Josef Musil: Soudruhu Laštovko, né že bych se kdy vyhýbal práci, ale výroba rejžáků se přeci nesrovnává s posláním socialistického zemědělce.
Josef Laštovka: Špatnejch rejžáků ne, ale dobrejch rejžáků jo! Co je todleto? Co to je?!
předseda JZD Paroubek: Vyrábí...
Josef Laštovka: Co to je, co?!
Josef Musil: To vidí každej, to je rejžák.
Josef Laštovka: Todlecto?!
Josef Musil: No...
Josef Laštovka: To je mrzák vod rejžáku nanejvejš. Okamžitě rozmotat a znovu!
Josef Musil: Se na to můžu klidně taky...

- Jsou to kriminálníci. A na kriminálníci patří bejkovec!
- Jakejpak bejkovec? Zaspal jste dobu, dědku. Na koho něco víme, to je vždycky náš člověk.

- Co když to nejsou kriminálníci, třeba jsou seshora.
- Voni by vážně mohli bejt seshora. Dyť voni ničemu nerozumí...

S lumpama se člověk dohodne. A proti pořádnejm lidem se dá vždycky něco vyhrabat. Protože nemaj špatný svědomí, tak se nedokážou tolik krejt.

To jsou formy ekonomickýho nátlaku. Chtěj nás zbídačit, abysme poslouchali.