Mezi dvěma světy

„Vše, co se stalo dříve, se může stát znovu," říká na konci filmu hlavnímu hrdinovi starý muž (nebo jeho alter ego?), stojící ve vodě. A právě relativita času a jeho cykličnost jsou základními stavebními prvky druhého Jayasundarova filmu, který potvrdil jeho pozici jednoho z největších asijských talentů současnosti (film byl uveden v soutěžích na prestižních festivalech v Benátkách a Torontu).
Jayasundara se formálně posouvá od vycizelovaných a estetizovaných záběrů v pevném rámu z Opuštěné země k mnohem komplikovanějším nestříhaným scénám, kterým dominují především horizontální pohyb kamery a vždy určitá klíčová vnitrozáběrová akce. Film...