Mery navždy

Film Mery navždy režiséra Marka Risiho patří mezi četné snímky, těžící z divácky přitažlivého prostředí nápravného ústavu pro mládež a z dějového schématu "džungle před tabulí". Autoři těchto snímků obvykle na vztahu názorově se teprve formujících chovanců a jejich idealistického učitele, pokoušejícího se je vymanit z mechanismů násilí, budují modelovou situaci uzavřené společnosti, jež je odrazem venkovního světa. Reakce mladistvých delikventů korespondují s jejich předčasnými poznatky o vytváření vztahů mezi lidmi prostřednictvím fyzického násilí. - Film, inspirovaný autobiografickou knihou Aurelia Grimaldiho, k obvyklému typu podobných příběhů přidává jen několik vnějších atraktivních detailů: nápravný ústav pro mládež je situován do palermské Rosaspiny a konflikt mezi učitelem a žáky dává trochu nahlédnout do problémů Sicílie, ovládané mafií. - Autoři filmu vtěsnávají postavy příběhu do obvyklé typologie (plavovlasý "chlapeček" Claudio, masivní "kápo" Natale); poněkud nezvyklou postavou, poskytující svým problémem věčné odlišnosti název i rozměr příběhu, je mladistvý transvestita Mery. Postavu středoškolského profesora Marka Terziho zahrál zcela v typové konvenci známý Michele Placido. Jeho manýristické předvádění ušlechtilého hrdiny s humanistickými ideály sice notně oslabuje realistický příběh, zároveň je však dozajista příčinou diváckého úspěchu tohoto průměrného snímku u italských diváků; a tak se Mery navždy již dočkal svého pokračování.

Autor/Zdroj: Prokopová Alena/Filmový přehled