Markýz

Vizuálně i koncepčně pozoruhodný příběh, jehož hrdiny jsou jakoby lidé opatření zvířecími hlavami, symbolizující různá rozpoložení i charaktery. Inspirací je nepochybně osud markýze de Sade (má vzezření i chování zestárlého unaveného psa), jenž sedí za jakési mravnostní poklesky ve vězení, rozmlouvaje se svým personifi- kovaným pohlavním údem Colinem (mluví jej jakoby „bezpohlavní" ženský hlas). Soustředění na provokativní rozhovory mezi Markýzem a jeho jakoby se osamostatňujícím pyjem (posléze od něho opravdu odejde!) obsahuje vtipné rozmluvy o tom, kdo má mít nakonec hlavní slovo (markýz se brání nezbedným návrhům souložit třeba i do díry ve zdi, neřkuli se sličnou děvou), ale rozhodně nic pornografického, dokonce lze uvažovat o poněkud groteskním podobenství, protože zpodobnění vztahů ve věznici i mimo ni jednoznačně postihuje společenské a politické intriky, jejichž aktuálnost je nadčasová

Autor/Zdroj: /Letní filmová škola